Vyhledávání
Zavřít
13. červen se nese v duchu velké novinářské odvahy. Před 52 lety došlo k vydání Pentagon Papers
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
13. červen se zapsal do dějin jako den velké novinářské odvahy i velkého zklamání americké veřejnosti. V tento den roku 1971 vyšel v deníku New York Times šokující text o válce ve Vietnamu. Američané se ten den začali postupně dozvídat, jak jim jejich vláda 30 let lhala.
V roce 1967 byl ministrem obrany USA Robert McNamara, který chtěl sepsat jakési encyklopedické dějiny války ve Vietnamu. Tým složený z vojenských důstojníků, historiků i akademiků popsal zhruba 3 000 stran analýz a přidal 4 000 stran původních vládních dokumentů. Vládní studie nesla název vztahy USA a Vietnamu v letech 1945-1967 a měla rozsah 7 000 stránek. Zpráva byla vyhotovena v patnácti kopiích a označena jako citlivá, protože její zveřejnění by postavilo vládu do nepříjemné až trapné situace.
Obsáhla práce byla dokončena, McNamara skončil v postu ministra obrany a svazek přenechal svým nástupcům. O rok později se k dokumentu dostal zkušený vojenský analytik Daniel Ellsberg, expert na nukleární strategii, jeden z předních plánovačů studené války a přímý účastník války ve Vietnamu.
Právě on si všiml příkrého rozdílu mezi tím, jak vláda o konfliktu informovala a krvavou realitou války v Asii. Rozhodl se, že si informace nenechá pro sebe a zveřejní je.
Po nocích stránku po stránce kopíroval a hledal cestu, jak výbušný materiál zveřejnit. Když nepochodil u kolegů z okruhu státních úředníků, obrátil se v roce 1971 na média. Konkrétně oslovil redakci deníku New York Times. Po dlouhých úvahách, zda materiál zveřejnit či ne, 13. června vycházejí v největších metropolitních novinách v Americe první úryvky citlivé válečné kroniky. Američané byli v šoku, poprvé si četli o historii nesmyslné války, plné atentátů, zmanipulovaných voleb a lží před kongresem. Prezident Nixon zuřil. Osočoval novináře z ohrožení národní bezpečnosti, tlačil na federální soud, aby zakázal jakékoliv další zveřejňování obsahu dokumentu. Zastrašování nepomohlo. K Timesům se přidali další noviny například Washington Post a bobtnající aféra si začala žít vlastním životem.
Novináři a aktivisté se odvolávali na principy svobody projevu. Federální soud nakonec rozhodl, že zveřejnění Pentagon Papers je ve veřejném zájmu a že povinností svobodného tisku je vládu kontrolovat. Šokovaní Američané si tak mohli například přečíst, že USA schválně rozšířily válku do Kambodže a Laosu či eskalovaly konflikt o útoky námořní pěchoty v severním Vietnamu. Nic z toho ale nebylo v americkém zpravodajství publikováno. Lži a zatajování skutečností trvalo čtyři prezidentská období.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.