14. července v Paříži padla Bastila. V průběhu revoluce vládl lid, který byl k odpůrcům nemilosrdný

14. července 1789 padla Bastila v Paříži. Zprvu to byla nenápadná událost, která nakonec ovlivnila dějiny celé Evropy.

V Paříži to už nějakou dobu vřelo. Nespokojení byli skoro všichni. Navíc Francie měla velký státní dluh, protože mnoho financí investovala do válek. Podporovala například americké kolonisty, kteří bojovali za svou nezávislost. Nákladný byl i život na královském dvoře. Rozmařile žila i královna Marie Antoinetta. Ráda se bavila ve společnosti a hodovala kartám, ve kterých prohrála velkou část peněz ze státní kasy. Kvůli tomu si vysloužila přezdívku “Madam deficit”.

13. července byl vysvěcen Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Nejstarší se nachází v Římě

Francie se tak ocitla na pokraji státního bankrotu. Reformy, o které se snažil král, nepomáhaly. Situaci ještě zkomplikovalo počasí, které mělo negativní vliv na úrodu. Bylo zhruba 10:00 ráno, 14. července, když zoufalí Pařížané zaútočili na Invalidovnu, kde byly uskladněny zbraně.

Vzbouřenci ukořistili asi 40 tisíc mušket a přibližně 20 kanónů. Následně se vydali na Bastilu. Byla to pověstná pevnost, která sloužila jako vězení. Říkalo se, že je tam vězněn tajemný muž se železnou maskou.

12. července se motoristům poprvé otevřela dálnice D1. Její historie se nese v duchu politických i společenských zádrhelů

Stačilo pár hodin a dostala se do rukou demonstrantů. Odbila pátá hodina, když její obránci museli kapitulovat. Povstalci totiž pronikli do pevnosti. Vojenskou posádku zajali a velitele brutálně popravili. Jeho hlavu nabodli na kopí a nesli ulicemi Paříže. Pád Bastily odstartoval Velkou francouzskou revoluci. V průběhu které vládl lid, který byl nemilosrdný ke svým odpůrcům. Krvavý teror trval skoro deset let a zanechal za sebou strach a i společenské změny, které měly vliv na politické dění i v dalších státech Evropy.

Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.

Koktejl - další články