Vyhledávání
Zavřít
12. března vstoupilo Česko do NATO. Jeho součástí jsme už 24 let
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
NATO, systém společné obrany USA, Kanady a řady evropských zemí, který vznikl po 2. světové válce. 12. března 1999 se k nim přidala i Česká republika. Spolu s Maďarskem a Polskem byly prvními postkomunistickými státy, které vstoupily do Severoatlantické aliance. Pojďme se na tento významný milník podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Česko začalo projevovat zájem o členství v NATO hned po sametové revoluci. Tehdy bylo ale ještě nějakou dobu formálně členem Varšavské smlouvy a mělo na svém území sta tisíce sovětských vojáků. Hlavním úkolem tak pro tehdejší Československo bylo společenství opustit a vojáky odsunout. K rozpuštění části smlouvy došlo až v únoru 1991. Nedlouho poté navštívil prezident Václav Havel jako první hlava postkomunistického státu sídlo Severoatlantické aliance v Bruselu, kde naznačil i zájem o budoucí členství.
Vstup do NATO byl výrazným tématem tehdejší politické i veřejné scény. Usilovali o něj zejména občanští demokraté, kteří v roce 1992 vyhráli volby. Podporu ale měli i od sociální demokracie. V roce 1994 jsme se stali součástí aliančního programu – Partnerství pro mír. Za Česko v něm podepsal účast tehdejší premiér Václav Klaus. Šlo o důležitý předpoklad pro budoucí vstup do NATO.
Roku 1997 ČR úspěšně prošla prvním kolem vyhodnocování své připravenosti na vstup do NATO a na summitu v Madridu dostala pozvánku ke členství. Oficiálně ke vstupu došlo 12. března 1999. V tento den ministr zahraničí Jan Kavan ve vládě Miloše Zemana předal v americkém městě Independence ve státě Missouri ratifikační listiny. Přebrala je americká šéfka diplomacie Madeleine Albrightová. Ta díky českým kořenům sehrála při rozšiřování NATO významnou úlohu. Dnes je to přesně 24 let, co se Česká republika stala součástí Aliance.
Co vedlo ke vzniku NATO?
Důvodem vzniku NATO byly zejména obavy z expanzované politiky Sovětského svazu po 2. světové válce. Začalo se ukazovat, že Charta OSN a Mezinárodní úmluvy domluvené po válce nezaručovaly státní svrchovanost, a především nezávislost demokratických států. Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Velká Británie tak v březnu 1948 podepsali Bruselské smlouvy. Ty vytvořily systém společné obrany. Během roku pak k vyjednávacímu stolu přizvali USA, Kanadu, Itálii, Dánsko, Island, Norsko a Portugalsko. Jednání vyvrcholilo podpisem Washingtonské smlouvy 4. dubna 1949, která přivedla na svět společný bezpečnostní systém a samotný vznik Severoatlantické aliance.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.