Vyhledávání
Zavřít
Vnitro si chce vzít do parády internet: Zaměří se na dezinformace a projevy extremismu
Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
V boji proti extremismu se chce ministerstvo vnitra letos zaměřit zejména na trestnou činnost na internetu a vyvracení dezinformací. Bude více sledovat sociální sítě, které jsou podle něj těžištěm aktivit radikálů. Pro oběti či svědky plánuje zavést elektronické trestní oznámení. Úřad to uvádí v koncepci boje proti projevům extremismu a předsudečné nenávisti pro rok 2019, kterou má na konci dubna projednat vláda.
“Je třeba zintenzivnit úsilí k potírání nenávistných projevů na internetu,” napsalo vnitro v dokumentu. Ze zprávy o extremismu za minulý rok totiž například vyplynulo, že na šíření rasistických a xenofobních myšlenek se výrazně podílely weby přinášející konspirační teorie a dezinformace.
Úřad proto musí nabídnout alternativu k nenávistným mobilizačním kampaním – lépe informovat o migraci a integraci cizinců, o extremistické scéně a protiextremistických opatřeních. Policie se pak musí zlepšovat ve vyšetřování kybernetické kriminality.
Účinným prostředkem v boji proti extremismu by podle vnitra mělo být také lepší začleňování menšin a cizinců do společnosti. “Extremisté mimo jiné zneužívají pocitu ohrožení v rámci veřejnosti. Je třeba, aby stát zaštítil aktivity k prevenci kriminality zejména v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami,” píše ministerstvo v koncepci. Stát podle úřadu zároveň musí pomoci obcím při zvládání extremistických shromáždění.
Mezi další opatření v boji s radikalismem počítá vnitro lepší vzdělávání mládeže a proškolování policistů, lepší rozpoznání a prokazování nenávistného motivu trestných činů a zajištění pomoci obětem.
Počet trestných činů s extremistickým podtextem loni oproti předchozímu roku mírně stoupl. Policie zaznamenala 179 takových skutků, v roce 2017 o 26 méně. Nejčastěji se extremisté dopouštěli trestného činu podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.
Policisté loni řešili také 11 trestních oznámení souvisejících s obsahem konspiračních webů. Nejčastěji kvůli podezření na šíření poplašené zprávy, hanobení národa, rasy či jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti proti skupině obyvatel.
Zdroj: ČTK