Vyhledávání
Zavřít
Vláda projedná zvýšení náhrad za pracovní úraz a nemoc z povolání
Zdroj: Shutterstock
Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících by se od ledna mohly zvednout. Ministerstvo práce je navrhuje zvýšit podle růstu procentní části důchodů, která se upraví o 3,4 procenta. Stejně by se měly navýšit i náhrady u policistů, hasičů, celníků či vojáků. Návrhy tří nařízení by měla v pondělí projednat vláda.
Náhrada po úrazu či nemoci z povolání představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.
Náhrady v civilní sféře se valorizují pravidelně jako penze od roku 2005, a to vždy od ledna. Výjimkou byl jen rok 2010, kdy důchody nerostly. Stát a samosprávy by na navýšení náhrad měly podle propočtů ministerstva vydat příští rok asi 681.000 korun. Z pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů by to mělo být zhruba 139,5 milionu korun.
“Zvýšení náhrad bude mít pozitivní sociální dopad nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin,” uvedlo ministerstvo práce v podkladech k nařízení. Autoři návrhu poukazují na to, že pro mnohé lidi po pracovním úrazu či s nemocí z povolání představuje náhrada jediný příjem. Pokud by se podle resortu náhrady nezvedly, klesla by jejich reálná hodnota.
Stejnými pravidly jako civilní sektor se řídí i obrana a vnitro při úrazech ve službě, nemoci z povolání i pro pozůstalé. V resortu obrany má náhrady podle podkladů pro vládu nyní 88 lidí, navýšení by si tak příští rok vyžádalo 256.000 korun navíc. V resortu vnitra se náhrady týkají asi 220 osob, příští rok by se tak z rozpočtu ministerstva vyplatilo po valorizaci asi o 1,5 milionu korun víc.
Český statistický úřad (ČSÚ) evidoval loni 46.870 pracovních úrazů, po nichž zranění zůstali doma déle než tři dny. Celkem 14.750 zranění utrpěly ženy.
Navyšování náhrad v minulosti kritizovaly odbory. Podle nich by se v náhradách měl víc odrážet růst mezd. Letos za první pololetí se proti stejnému období loni průměrný výdělek podle údajů ČSÚ zvedl o 8,6 procenta. Za loňský rok růst meziročně představoval 6,2 procenta.
Zvyšování náhrad ukládá zákoník práce. Podle odborářů to, jak se částky zvyšují, ale normě odporuje a pro příjemce je diskriminační. Odbory poukazují na to, že podle pracovního kodexu má vláda výši náhrad upravit podle růstu mezd a životních nákladů. Stejně jako u valorizace penzí se ale zohledňuje růst životních nákladů a polovina růstu reálných mezd.