Vědci objevili nový druh člověka! Žil před 50 tisíci lety na Filipínách

11. dubna 2019·Zprávy·Barbora Pisingerová

Filipino archeologist Armand Salvador Mijares shows bones and teeth they recovered from Callao Cave belonging to a new specie they called Homo luzonensis during a press conference in metropolitan Manila, Philippines on Thursday, April 11, 2019. Fossil bones and teeth found in Cagayan province, northern Philippines, have revealed a long-lost cousin of modern people, which evidently lived around the time our own species was spreading to Africa to occupy the rest of the world. (AP Photo/Aaron Favila)

Vědci zřejmě objevili nový druh člověka, který žil na filipínském ostrově Luzon ještě před 50.000 lety. Na základě zubů a kosterních ostatků byli tito dávní lidé vysocí necelých 120 centimetrů a některé z jejich rysů byly spíše opičí. Přesto jsou kosti podle vědců zřetelně lidské a patří dosud neznámému druhu, který podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis. O tomto objevu ve středu informoval časopis Nature.

První stopou byly kosti, které se objevily v roce 2007. Archeolog Armand Salvador Mijares z Filipínské univerzity prováděl vykopávky v jeskyni na ostrově Luzon a objevil kost z prstu na noze. Podle něj nevypadala jako kost moderního člověka. Ale z jedné kosti nebylo možné s jistotou určit, komu nebo čemu patřila.

Mijares společně s vědeckým týmem prováděl vykopávky po dobu dalších čtyř let, kdy pátrali po kostech raných lidí. V roce 2011 se jejich hledání vyplatilo – našli další kosti z prstů na nohou a na rukou, část stehenní kosti a sedm zubů. Nic z toho nevypadalo, jako by patřilo moderním lidem. “Shodli jsme se, že by patrně mohlo jít o nový druh,”uvedl Mijares.

Objevit nový druh raných hominidů znamená v antropologii průlom v kariéře – anebo její konec, pokud by se vědci mýlili. Proto tým strávil studováním kostí a zubů dalších osm let.

Nyní došli k závěru, že kosterní pozůstatky patřily třem jedincům, kteří podle provedených testů žili někdy v období před 50.000 až 67.000 lety – tedy zhruba v době, kdy se náš vlastní druh začal šířit z Afriky, aby obsadil zbytek světa, napsala agentura AP.

Jde podle ní o další důkaz, že i když je Homo sapiens nyní jediným přeživším příslušníkem naší větve vývojového stromu, po většinu své existence měl společnost.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články

Doporučujeme