Vyhledávání
Zavřít
V Zakarpatí se stovky dětí stále učí česky! Podpora Prahy místním chybí
Kantorka Elena Medenciová (v pozadí) učila 4. září 2018 češtinu žáky desátého ročníku ve 3. speciální škole v ukrajinském Užhorodu. V někdejší Masarykově jubilejní škole se od roku 2013 čeština jako druhý cizí jazyk vyučuje od páté třídy. Už od první třídy se zde děti učí vedle ukrajinštiny také ruštinu. FOTO: ČTK
Česká republika by měla pomáhat, aby český jazyk a povědomí o československých dějinách v Zakarpatí, nejvýchodnějším cípu někdejší první republiky, nevymizely. Je o tom přesvědčena Světlana Fesenková, ředitelka jediné školy v Užhorodu, kde se stovky dětí učí česky.
“Nepotřebujeme peníze, ale dobrovolníky, aby v létě přijeli a pomáhali na táborech udržovat povědomí o správné češtině – nejen žáků, ale i učitelů,” řekla ČTK Fesenková. “Naším posláním je učit český jazyk a historii Československa na Podkarpatské Rusi. Bohužel nám k tomu chybějí učebnice i vzdělávání našich učitelů,” dodává.
Čeština se v někdejší Masarykově jubilejní škole – dnes 3. speciální škole – učí jako druhý cizí jazyk od roku 2013. Škola je v Užhorodu coby správním středisku Zakarpatské oblasti Ukrajiny, jediná s výukou v ruštině, jíž se žáci učí od první třídy vedle ukrajinštiny. Od páté pak mají vedle angličtiny druhý cizí jazyk – a více než polovina žáků se učí i česky.
“Pomáhá nám kraj Vysočina, ale i tak máme jen jednu učebnici na dva žáky, a to jen ve škole. Domů je nedáváme,” poznamenává ředitelka.
Přesto na hodině češtiny letí ruce vzhůru poté, co učitelka Elena Medenciová vyvolává žáky, aby vyjmenovaly dny v týdnu či roční období: od pondělka do neděle, od jara do zimy.
Před čtyřmi lety se na hodinu češtiny do této školy přišel podívat i tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Nějaká odezva ústředních českých úřadů na potřeby školy dodnes nenásledovala.
Situace je podle ředitelky neporovnatelná se školami, kde se učí maďarsky: Maďarsko tamním učitelům dokonce vyplácí doplatek. Místní češtináři, přesněji češtinářky, jsou v podstatě odkázány sami na sebe.
Přitom by potřebovaly kurzy pro zvýšení kvalifikace s patřičným osvědčením o absolvování, po kterém by následoval příplatek z ukrajinské státní pokladny. A pomoc by bylo záhodno rozšířit i na dalších šest škol v oblasti, které se podle užhorodského příkladu do výuky češtiny pouští.
“Bohužel nemáme nějaké těsnější vztahy s Prahou, a tak musíme jít vlastní cestou,” připouští Fesenková. “Biji na všechny zvony, to nejsou žerty. Měl by existovat v Česku nějaký program, který by umožňoval nám pomoci takovému množství dětí,” zdůrazňuje. Z 640 místních žáků se totiž česky učí 340.
Pochvaluje si spolupráci s Technickou univerzitou Ostrava. Ostravští pedagogové pomáhají na užhorodské škole s výukou robotiky a osm dětí z užhorodské školy bude studovat v metropoli Moravskoslezského kraje. To je možná i motivace pro další žáky a jejich rodiče.
Ředitelka také oceňuje, že předchozí generální konzul ve Lvově Miroslav Klíma daroval škole dva české lidové kroje, v kterých žáci reprezentují Česko na různých slavnostech v Užhorodu.
Škola v Užhorodu byla vybudovaná v roce 1932 v rámci plánu na postavení stovky Masarykových škol po celé republice. A sto let od vzniku Československa mají zanedlouho připomínat nejen původní dlažba na chodbách školy, ale i nové sluneční hodiny na škole. Samozřejmě s Masarykem.
Oslavy výročí vzniku republiky, která Užhorodu a okolí tolik pomohla, mají na konci září připomenout akce pořádané krajem Vysočina. Místní vicegubernátor Jaroslav Halas počítá se stánky s českým pivem, specialitami české kuchyně a s českou kulturou.
Parta školní mládeže na lavičce ve stínu lipové aleje vedoucí k Masarykovu pomníku se nechá otázkou, kdo byl Masaryk zaskočit jen na chvilku: “Okamžik, hned to vygooglujem!”
Zdroj: ČTK