Druhá edice Barbie bílé jako kost a oděné tentokrát do růžových šatů, o níž západní dívenky nejspíš zrovna dvakrát nesní, vyvolává skřípot zubů u těch, kteří v ní spatřují snahy komercionalizovat nejvýznamnější mexickou tradici. “Tato hračka připomíná Mexiko, jeho svátek, jeho symboly a jeho lid,” vysvětluje ale firma Mattel, výrobce série panenek. Den mrtvých (Dia de los Muertos) odpovídá slavnostem Všech svatých a dnu Památky zesnulých v křesťanském kalendáři.
Barbie nazvaná Catrina podle populární postavy mexické kultury se v obchodech prodává za 72 dolarů (asi 1660 Kč). Pro tento rok má výbavičku z růžových krajek a typicky mexických ornamentů, na rozdíl od loňska, kdy byla oblečena do černých šatů. “Od té doby, co přišla do obchodů, se mi moc líbí. Znamená to, že si výrobce všímá našich tradic,” soudí Zoila.
#Mexico – Day of the Dead 'skeleton' Barbie splits opinion in Mexico: https://t.co/3f46fF6DmV
? @estrellafoto#AFPpic.twitter.com/A3CzSddUIu— AFP Photo (@AFPphoto) October 27, 2020
Ale podle expertů na mexickou kulturu je Barbie Catrina, která má propadlé rysy slavné mexické malířky Fridy Kahlové, jen dalším případem zneužití kultury pro komerční účely. Tato verze Barbie je spojena s migrací, která je nyní mnohem větší, vysvětluje socioložka Librada Morenová z Národní autonomní univerzity v Mexiku. “Z komerčního hlediska je tahle panenka hybridním produktem toho, co je na druhé straně hranic, ve Spojených státech, a toho, co zde známe my,” uvádí.
Ti, kdo kritizují “zneužití kultury”, varují před nebezpečím překrucování tradic a symbolů. Librada Morenová tvrdí, že ve Spojených státech, kde žije asi 36 milionů Mexičanů či osob původem z Mexika, se slaví rostoucí počet mexických tradic.
Tvůrce této podoby Barbie, Američan mexického původu Javier Meabe, vysvětluje, že se snažil přispět k oslavě Dne mrtvých, který podle indiánských legend znamená návrat mrtvých do světa živých. Mrtví jsou uctíváni obětními dary v domácnostech a na hřbitovech. “Je to velmi pěkná tradice, jakých je ve světě jen málo,” soudí obdivovatelka panenek Barbie Carlos Sandoval. V roce 2003 byla tato tradice zanesena na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.
Nová edice Barbie Den mrtvých je už čtvrtou, kterou inspirovaly mexické ženy. Loni to byla Catrina 2019 a panenky věnované slavné golfistce Loreně Ochoaové a malířce Fridě Kahlové. Poslední panenka nemůže být v Mexiku prodávána, protože rodina Kahlové soudí, že vzhled panenky umělkyni neodpovídá. “Barbie byla vždy pojímána z čistě západního hlediska,” vysvětluje Librada Morenová.
“Den mrtvých je jednou z nejčistších a nejpůvodnějších tradic v Mexiku. Ani Barbie, ani jiné projevy popové kultury její předhispánské kořeny (staré 3000 let) nezmění,” soudí socioložka. Od vzniku první Barbie v roce 1959 se ve světě prodala už více než miliarda těchto panenek.