Vyhledávání
Úsvit bezhotovostní společnosti: Lidé u sebe přestávají nosit peníze, dýška už nejsou co bývala
S příchodem roku 2018 se nezadržitelně hlásí také úsvit bezhotovostní společnosti. Díky fenoménům jako jsou platební rozhraní Venmo či Seamless, taxislužba Uber a kryptoměna bitcoin, je v některých kruzích nošení peněženky téměř trapné. Například v New Yorku na tento trend doplácejí lidé, kteří spoléhají na příjmy ze spropitného.
“Je to podivný aspekt moderního městského života. Akciové trhy rostou jako z vody, nezaměstnanost klesá a průměrná cena bytu na Manhattanu je nyní vyšší než dva miliony dolarů (přes 43 milionů Kč), ale marně byste tady hledali ženu s papírovými penězi v kabelce,” napsal deník The New York Times (NYT). Oběťmi této bezhotovostní společnosti jsou portýři, lidé obsluhující výtahy či manikérky.
“Spropitné už není, co to bývalo, protože lidi tady už u sebe nenosí hotovost jako dřív,” říká Mark, který obsluhuje výtah v luxusním bytovém komplexu na Manhattanu. Před třemi lety prý na spropitném vydělal týdně 400 dolarů, letos je to čtvrtina této částky.
Americký finanční ústav U.S. Bank v létě v jednom z průzkumů mezi svými klienty zjistil, že 50 procent Američanů u sebe nosí hotovost jen asi polovinu času. Jiný průzkum ukázal, že hotovostní transakce jsou preferovaným způsobem plateb jen pro 11 procent Američanů. Kreditní karty zvolilo 40 procent respondentů, debetní 35 procent. Hlavně obyvatelé velkých měst už nemají důvod nosit hotovost. Vše – od taxíku až po svačinu z automatu – se dá zaplatit digitálně.
Zejména pro dveřníky či obsluhu výtahů, tedy pro lidi, kteří se svým “zákazníkem” nevstupují do žádné transakce, představuje tento vývoj problém. Například Roger Johnston pracuje jako portýr na Manhattanu od roku 2004 a za posledních deset let mu výnosy ze spropitného klesly o 60 procent.
Ekonomickou hrozbu ale může aktuální trend představovat i pro provozovatele běžnějších služeb, kde zákazníci čím dál častěji používají platební karty. “Ovšem za zpracovávání spropitného účtují provozovatelé karet zvláštní poplatky, takže stále existují podniky – především salony krásy a nehtová studia – kde elektronické spropitné nelze nechat,” napsal The New York Times.
“Vždycky, když tam jdu a nemám hotovost, přicházejí o spropitné, protože nemají mechanismus, kterým se (spropitné) přidá do platby kartou, a mě to vždycky mrzí,” říká o svém nehtovém studiu sedmadvacetiletá Maya Chungová, která u sebe prý hotovost naposledy nosila jako náctiletá. “Zkrátka už na to nemyslím, protože už jsem si úplně navykla na život bez hotovosti,” řekla.
Odpovědí by mohla být například aplikace Venmo, která umožňuje platby mezi jednotlivci s propojenými bankovními účty a mobilními telefony. Ta už pomohla jednomu mladému kadeřníkovi z Manhattanu, kterému kvůli problému s platebními kartami klesaly příjmy ze spropitného, než aplikaci objevil. V posledních letech se objevila řada dalších platforem pro digitální spropitné, jako je Bravo, Tipsta či TipGenie. Žádná z nich ale nedosahuje takového rozšíření, aby měla na trh významný dopad.
“Problém je, že obě strany, tedy platící i příjemce platby, musejí tu aplikaci mít, aby to fungovalo. Je těžké motivovat obě strany, aby se zapojily. Zatím nikdo nepřišel na to, jak se s tím problémem vypořádat,” říká profesor managementu z Cornellovy univerzity Michael Lynn.
Zdroj: ČTK