Vyhledávání
Zavřít
Svět opustila bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Podlehla rakovině
Madeleine Albrightová. (Foto: Profimedia)
Ve věku 84 let zemřela bývalá ministryně zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightová. S odkazem na její rodinu o tom informovala agentura AP. Americký prezident Bill Clinton si Albrightovou vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996 a tento post zastávala poslední čtyři roky jeho administrativy. Byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách. Současný šéf Bílého domu Joe Biden uvedl, že Albrightová pomohla "změnit chod dějin".
“Se zlomeným srdcem oznamujeme, že Dr. Madeleine K. Albrightová, 64. ministryně zahraničí Spojených států a první žena v tomto úřadě, dnes zemřela. Příčinou byla rakovina. Byla obklopena rodinou a přáteli. Ztratili jsme milující matku, babičku, sestru, tetu a přítelkyni,” uvedla rodina v prohlášení.
Below is a statement from the family of @Madeleine: pic.twitter.com/C7Xt0EN5c9
— Madeleine Albright (@madeleine) March 23, 2022
Albrightová se narodila v Praze v roce 1937 v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Vychovávána byla jako katolička. Do Spojených států přišla jako uprchlice v roce 1948, byla ministryní zahraničí v letech 1997 až 2001 v administrativě demokratického prezidenta Clintona. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN. Nadšená americká i česká patriotka, kterou pojilo přátelství s Václavem Havlem, se také zasadila o vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO. V roce 2012 jí prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody, což je ve Spojených státech nejvyšší civilní vyznamenání.
Albrightová proslula jako rázná dáma. Po odchodu z úřadu kritizovala prezidenta George W. Bushe za to, že místo spojenectví používá k podpoře diplomacie “šok síly“, a prohlásila, že Bush odradil umírněné arabské lídry a vytvořil potenciál pro nebezpečnou roztržku s evropskými spojenci. Agentura AP píše, že však nebyla umírněnou političkou a sehrála klíčovou roli v tlaku na Clintonovu administrativu, aby se vojensky zapojila do konfliktu v Kosovu. Zastávala také tvrdý postoj vůči Kubě a ženám doporučovala, aby se chovaly sebevědoměji. Reuters ji nazval “ikonou feminismu“. Během snah přimět Severní Koreu k ukončení programu jaderných zbraní Albrightová v roce 2000 odcestovala do Pchjongjangu, kde se setkala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem a stala se tak nejvýše postaveným představitelem USA, který tuto totalitní komunistickou zemi navštívil.
Albrightová ostře kontrastovala se svými mužskými kolegy a předchůdci v oblecích, píše agentura Reuters. Svým oblečením a šperky vysílala ostrá politická poselství. Jednou z jejích oblíbených byla hadí brož, odkaz na iráckého vůdce Saddáma Husajna, který ji nazval “bezkonkurenčním hadem”.
Bývalý prezident Clinton v prohlášení vyjádřil hluboký smutek z jejího úmrtí a kondoloval rodině. Albrightovou označil za jednoho z nejlepších držitelů úřadu ministra zahraničí USA, skvělou vyslankyni při OSN, brilantní profesorku a mimořádného člověka. “Odchod Madeleine je obrovskou ztrátou pro svět v době, kdy lekce jejího života potřebujeme nejvíc,” uvedl a dodal, že její odkaz bude zachován.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell na twitteru z vyjádřil hluboký smutek z úmrtí Albrightové. “První žena v úřadu americké ministryně zahraničí aktivně utvářela globální politiku – od Afrického rohu, Bosny a Hercegoviny až po Blízký východ. Prosazovala mír a demokracii po celém světě. Její odkaz je dnes důležitější než kdy jindy,” napsal.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že Albrightová byla obhájkyní svobody a otevřenou zastánkyní NATO, jakož i inspirativní kolegyní a přítelkyní.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová označila Albrightovou za československou rodačku a pravou americkou patriotku, která “sehrála klíčovou roli v naší transformaci od lidí zpoza železné opony k lidem prožívajícím a prosazujícím svobodu a demokracii“. “Náš region byl vždy v jejím srdci a ona vždy bude v našem. R.I.P., Madlenko,” napsala. Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jej zpráva o smrti Albrightové velmi rozesmutnila. Poznamenal, že byla “mostem” mezi někdejším Československem a Spojenými státy. “Rozuměla naší touze stát se členem demokratického světa a výrazně nám pomohla toho docílit. Uctíme její památku a zachováme její odkaz,” uvedl.
Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg uvedl, že Albrightová jako “šampionka demokracie utvářela západní zahraniční politiku po studené válce a byla příkladem v tom, jak se vypořádat se zahraničními hrozbami“.
Polská média a politici připomínají, že Albrightová jako šéfka americké diplomacie se zasazovala o rozšíření Severoatlantické aliance o Polsko, jakož i svého času blízce spolupracovala se Zbigniewem Brzezinským, poradcem prezidenta Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost. “Nyní polští politici a osobnosti veřejného života děkují za angažování Albrightové ve prospěch Polska,” napsal server Onet.
“Měli bychom být velice vděčni Madeleine Albrightové. Polsko je nyní v NATO i díky její neústupnému odhodlání,” napsal polský velvyslanec ve Washingtonu Marek Magierowski. “Odešla velká politička, první žena ve funkci šéfky americké diplomacie. Přítelkyně Polska, podporující náš vstup do NATO,” uvedla opoziční poslankyně Katarzyna Lubnauerová. “Odešla velká dáma a vyslankyně našich západních tužeb,” zdůraznil bývalý polský premiér Marek Belka.
S rozdílnými reakcemi se skon Albrightové setkal na Balkáně, který stál v 90. letech v popředí jejího diplomatického angažmá. Hluboký zármutek vyjádřila kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, podle níž byla Albrightová “vytrvalou podporovatelkou Kosova do posledního dechu”. V Srbsku byla naopak její smrt přijata chladně – s ohledem na skutečnost, že v roce 1999 patřila k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu. Bulvární deník Blic píše, že Albrightová se “pro mnohé v Srbsku stala synonymem zla” a že Srbům zůstane v paměti jako “jedna z nejvíce nenáviděných zahraničních političek”. Bosenská média připomínají, že rodačka z Prahy byla také “matkou” Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který soudil zločiny spáchané za válek doprovázejících rozpad tohoto mnohonárodního státu.
Co na to Jan Kraus?
