Vyhledávání
Zavřít
Studie: Daňová podpora stravenek má pozitivní vliv na rozpočet
Daňová podpora zaměstnaneckého stravování v podobě stravenek má pozitivní vliv na státní rozpočet i na výdělky českých restaurací. Státní pokladna si díky stravenkovému systému ročně přijde na téměř čtvrt miliardy korun. Vyplývá to ze studie Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické, kterou na konferenci o budoucnosti systému stravenek představil ekonom Tomáš Buus.
Pokud se přidají kantýny, je podle studie pozitivní dopad používání stravenek na rozpočet 1,6 miliardy korun. Restauratérům a kantýnám pak podpora stravování přinese asi 1,3 miliardy korun v zisku.
Strava souvisí s produktivitou
Většina účastníků úterní diskuse se shodla na tom, že stát by měl pravidelné stravování zaměstnanců nadále podporovat. Díky tomu roste nejen produktivita práce, ale také se snižuje riziko pracovních úrazů, nemocnosti a obezity, uvedl odborník na stravování zaměstnanců Christopher Wanjek. Upozornil na to, že podle Světové zdravotnické organizace zvyšuje správné stravování zaměstnanců produktivitu ekonomiky až o 20 procent.
Představitelé Asociace hotelů a restaurací ČR v posledních letech navrhují přidat vedle benefitu v podobě daňově zvýhodněného oběda ve firemní kantýně či stravenek i daňově zvýhodněný finanční příspěvek zaměstnavatele. Ten by si pak mohl vybrat, jaký benefit zaměstnanci nabídne.
Finanční příspěvek
To v úterý potvrdil prezident asociace Václav Stárek, který považuje současný systém za administrativně náročný. Proto navrhuje k nynějšímu systému přidat možnost, kdy by si zaměstnavatel mohl vybrat, zda místo stravenek či firemní kantýny zaměstnancům poskytne finanční příspěvek, který by podléhal stejným daňovým úlevám jako stravenky.
Proti návrhu se ale vyslovili zástupci odborů, reprezentovaní Vítem Samkem z Českomoravské konfederace odborových svazů, i zaměstnavatelů, zastoupených Vítem Jáskem z Unie zaměstnavatelských svazů či Jitkou Hejdukovou ze Svazu průmyslu a dopravy. Podle jejich názoru by takový finanční příspěvek nebyl účelový, a tím pádem by jej zaměstnanci místo oběda mohli využít na nákup jakéhokoliv zboží, včetně alkoholu.
Stát by navíc podle Jáska zavedením takového příspěvku ročně přišel o 7,3 miliardy korun na daňových úlevách. Přitom by neměl jistotu, za co a kde budou peníze utraceny. Proti návrhu se vymezil i Zdeněk Tomíček z Asociace malých a středních podniků, neboť by podle něj zaměstnanci omezili obědy během pracovní doby.
Náměstek ministryně financí pro daně a cla Stanislav Kouba řekl, že jde o teoretickou debatu. “Jakkoliv je to živé téma, žádný takový návrh dnes z důvodu vysoké rozpočtové náročnosti takového řešení není na stole,” uvedl.
Debatující se také shodli na tom, že stravenky by měly sloužit ke svému účelu, tedy k nákupu hlavního jídla během pracovní směny. Nepanovala však shoda na formě, jakou by toto měl stát zajistit. Vedle možnosti změny zákona se účastníci spíše přikláněli k zpřesnění jeho výkladu nebo k důslednější kontrole ze strany finanční správy.
Zdroj: ČTK