Vyhledávání
Zavřít
Schillerová: Návrh bankovní daně ČSSD by porušil koaliční dohodu
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová přichází na tiskovou konerenci po schůzi vlády 10. června 2019 v Praze.
Pokud by ČSSD předložila návrh na zavedení bankovní daně jako poslanecký, porušila by tím koaliční smlouvu. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to v neděli uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že by pak neviděla jinou cestu než dohodu mezi ANO a ČSSD vypovědět. ANO zavedení daně pro banky odmítá, předložení novely poslanci ČSSD před týdnem připustila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Maláčová minulou neděli řekla, že pokud by se na zavedení sektorové daně pro banky nedohodla sociální demokracie s ANO, hodlá ho strana navrhnout sama. Novela je podle ní už připravena. “Bylo by to bezesporu porušení koaliční smlouvy a myslím, že by nebyla jiná cesta, než koaliční smlouvu vypovědět,” řekla dnes v ČT Schillerová.
Koaliční smlouva ANO a ČSSD vyžaduje, aby byly některé zákony předložené jako koaličně dohodnuté, což znamená, že ho v usnesení podpoří nadpoloviční většina ministrů obou stran. Mezi ně patří zákon o státním rozpočtu, ale i předpisy s výrazným dopadem do veřejných rozpočtů či veřejných financí a zákony o daních a poplatcích.
Návrh ČSSD si měly koaliční strany vyjasňovat na středečním zasedání koaliční rady, kvůli absenci šéfa sociálních demokratů vicepremiéra Jana Hamáčka ji ale premiér Andrej Babiš (ANO) zrušil. Podle Babiše by bankovní daň znejistěla celé podnikatelské prostředí a poškodila všechny občany. Schillerová v neděli řekla, že ANO už při vyjednávání o koalici upozornilo ČSSD, že nechce žádnou sektorovou daň včetně bankovní.
Hamáček v sobotu v Právu připustil, že ČSSD by mohla od návrhu ustoupit. “Pokud vydrží vládní koalice, tak nás příští rok čeká sestavování rozpočtu na rok 2021. A tam si myslím, že se k tomu debata vrátí. Do té doby to chceme mít vyprecizováno,” uvedl. Podle návrhu, který ČSSD představila v květnu, by měla daň podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a měla by přinést až 14 miliard korun ročně.