Vyhledávání
Zavřít
Rwanda si připomíná 25 let od genocidy, uctí 800 tisíc jejích obětí
Zambijští vojáci kontrolují situaci kolem uprchlického tábora Kibeho, kde zahynuli uprchlíci z kmene Hutu při útoku vládních vojáků – odnášejí mrtvé.
Ve Rwandě v neděli pietní tryznou začíná týden smutečních akcí k uctění památky 800.000 obětí z řad menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků většinového kmene Hutuů, povražděných během sto dnů genocidy v roce 1994. Tryzny se zúčastní i nejméně deset hlav států, řekl novinářům mluvčí prezidentova tiskového úřadu. Očekáváni jsou mimo jiné předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo kanadská generální guvernérka Julie Payetteová.
Oficiální pozvání na nedělní ceremonii dostal od rwandského prezidenta Paula Kagameho také francouzský prezident Emmanuel Macron. Účast ale odmítl kvůli údajné kolizi s jinou plánovanou akcí. Macrona zastoupí ve Rwandě Hervé Berville, který se v této africké zemi narodil, přežil genocidu Tutsiů, byl adoptován do Francie a nyní je poslancem Národního shromáždění za prezidentovu vládní stranu.
Sto dní genocidy
Extremisté z řad většinového kmene Hutuů zahájili 6. dubna 1994 hrůzovládu a teror. Do 15. července téhož roku zabili zhruba 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků vlastního kmene. Asi 2,7 milionu lidí kvůli masakrům uprchlo ze svých domovů.
Vraždění ukončila Rwandská vlastenecká fronta (RPF) pod velením současného rwandského prezidenta Kagameho, která do země vstoupila ze sousední Ugandy a z hlavního města Kigali vyhnala extremisty.
Pochod paměti
Prezident Kagame nejprve položí věnec u památníku genocidy ve městě Gisozi, kde je pohřbeno kolem 250.000 obětí masového vraždění z roku 1994. Pak se spolu s dalšími domácími a zahraničními vysokými představiteli připojí ke zhruba dvěma tisícům lidí v “pochodu paměti” od budovy parlamentu na národní fotbalový stadion. Tam budou zapáleny svíce při noční vzpomínkové bohoslužbě, informovala agentura Reuters.
Oficiální politikou ve Rwandě je striktně bránit veškerým rozhovorům o záležitostech etnické příslušnosti, opozice ale říká, že přísná kontrola médií a politické sféry v zemi je zneužívána k potlačování disentu.
“Vládnoucí strana si od prvních dnů po genocidě přisvojila diktátorský styl, údajně v zájmu ochrany národní svrchovanosti. To by ale nyní mělo skončit,” řekla agentuře Reuters významná rwandská opoziční politička Victoire Ingabireová. “Vláda by měla nechat opoziční politiky svobodně pracovat, protože upírat jim jejich práva povede k problémům. Dvacet pět let stačí, vláda by měla dovolit lidem svobodně vyjadřovat jejich názory.”
Role Francie
Macron v neděli oznámil, že chce vyhlásit 7. duben Dnem připomínky rwandské genocidy. V prohlášení prezidentského úřadu se neuvádí, jak bude výročí začátku masakrů ve Rwandě připomenuto ve Francii. Francie v minulosti opakovaně čelila obvinění, že sehrála aktivní roli při přípravách a provedení genocidy. Například v roce 2014 obvinil Paříž ze spoluodpovědnosti za smrt statisíců lidí i sám Kagame.
Francouzský parlament v minulosti připustil řadu chyb své země, přímý podíl Francie na genocidě ale odmítl. V pátek Macron oznámil zřízení komise, která má v archivech zjistit, jakou roli hrála Francie při stodenní genocidě ve Rwandě.
Zdroj: ČTK