Vyhledávání
Zavřít
Resort práce navrhuje zálohované výživné jako 15 až 25 procent průměrné mzdy
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů posílal měsíčně od 15 do 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Koaliční strany o tom už několikrát jednaly. Podle legislativního plánu mělo ministerstvo práce normu předložit v lednu a platit měla od příštího roku. V chystaném zákoně je teď účinnost od ledna 2021. Zálohované výživné plánovala v minulém volebním období už vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se na něm ale nedokázala. Proti zavedení nové dávky se stavěli politici ANO, chtěli hlavně posílit vymahatelnost.
“Zálohované výživné je v zásadě sociální nepojistnou dávkou,” uvedlo teď v podkladech pro vládu ministerstvo práce. Podle něj rodiny, kde jeden z partnerů neplatí alimenty, “zůstávají zcela bez pomoci státu”. Autoři pak ale podotýkají, že pokud se osamělí rodiče dostanou do nepříznivé situace, mohou získat různé sociální dávky jako ostatní. Ministerstvo píše, že výživné od státu má pomoci dětem a dospělým, kteří na jiné příspěvky nedosáhnou a hrozí jim chudoba.
Resort práce v čele s Janou Maláčovou (ČSSD) návrh připravil už před půl rokem. Původně měly zálohované výživné dostávat buď děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima, nebo všechny děti neplatičů. Dávka měla činit nejvýš 2500 korun. Podle nynější verze představuje podpora díl z průměrné mzdy a je výrazně vyšší. Také posuzovaný příjem pro nárok na dávku se už neodvíjí od životního minima, ale má být nižší než průměrný výdělek. Podle paragrafů je tato hranice zřejmě stejná pro rodiče s jedním dítětem i pro rodiče se čtyřmi dětmi. V návrhu také není, jaká průměrná mzda by se měla vlastně započítávat – zda za předchozí rok, minulé čtvrtletí, nebo jiný časový úsek.
Podle plánu by dítě do šesti let z domácnosti s příjmem pod průměrnou mzdou mělo dostat měsíčně od státu 15 procent průměrného výdělku, mezi šesti a deseti lety 17 procent, mezi deseti a 15 lety 19 procent, mezi 15 a 18 lety 22 procent a mezi 18 a 26 lety při studiu čtvrtinu. Průměrná mzda za loňský rok činí 31 885 korun. Výživné od státu by se tak podle potomkova věku pohybovalo od 4783 do 7971 korun. Pokud by rodič dětem posílal jen část alimentů, stát by částku dorovnal do stanoveného podílu průměrné mzdy.
O dávku by mohli krajský úřad práce žádat lidé, kteří alimenty na děti nedostali za dva měsíce. Museli by ale dluh začít sami vymáhat v exekuci či u soudu. Úřad práce by pak vymáhání převzal.
Podle podkladů pro vládu by úřady ročně mohly dostat asi 24 000 žádostí o výživné a vyplatit by se mohlo asi 861,3 milionu, stát by zpět mohl dostat asi desetinu. Nutné by bylo pořídit nový informační systém a přijmout asi 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalším pak na 101,3 milionu. Náklady by tak v prvním roce po odečtení vymožené částky činily 886,2 milionu, v dalším roce 876,5 milionu. S růstem průměrné mzdy by se zvedaly i výdaje.
Některé opoziční strany záměr kritizují. Vadí jim přijímání dalších úředníků, růst administrativy i zavádění nové dávky. Sněmovna před časem dostala už dva návrhy od poslanců – o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil. Po předložení vládního zákona by zákonodárci mohli své návrhy stáhnout.
Opatření k posílení vymahatelnosti navrhuje v novele občanského zákoníku ministerstvo spravedlnosti. Neplatičům by se nově nezabavoval jen řidičský průkaz, ale také zbrojní, pilotní či lodní kapitánský průkaz. Omezení možností věnovat se koníčkům by podle resortu mohlo přispět k plnění povinnosti platit na děti. Nově by se mohly pohledávky na výživném také postoupit jednotlivcům či společnostem, které si je dokážou vymoci. Rozcházející se rodiče by se mohli na výživném dohodnout také sami bez soudu jen u notáře.
Zdroj: ČTK