Vyhledávání
Zavřít
Rakouský vicekancléř Strache zapletený do aféry nabídl rezignaci
Austrian Vice Chancellor Heinz-Christian Strache (Austrian Freedom Party), center, addresses the media during press conference at the sport ministry in Vienna, Austria, Saturday, May 18, 2019. Strache says he is resigning after two German newspapers published footage of him apparently offering lucrative government contracts to a potential Russian benefactor. (AP Photo/Michael Gruber)
Rakouský vicekancléř a šéf rakouské protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache oznámil, že lidoveckému kancléři Sebastianu Kurzovi v sobotu nabídl svoji rezignaci. Kurz nabídku přijme. Strache řekl, že skončí také ve funkci předsedy FPÖ.
V pátek kolem Stracheho vypukl skandál poté, co německá média zveřejnila videonahrávku, na níž s údajnou příbuznou ruského oligarchy jedná o politické podporu výměnou za zajištění státních zakázek. Strache na sobotní tiskové konferenci mluvil o špinavé kampani a o cíleném politickém atentátu.
Strache také řekl, že ve funkci vicekancléře i stranického šéfa ho nahradí současný ministr dopravy Norbert Hofer, neúspěšný kandidát z posledních prezidentských voleb. Televize oe24 ale už dříve v sobotu uvedla, že kancléř Kurz odmítá, aby v kabinetu vystřídal Stracheho právě Hofer. Kurzovi lidovci si prý přejí předčasné volby.
FPÖ, do jejíhož čela se Strache postavil v roce 2005, je ve vládě s lidovci od předloňského prosince.
Pravicový populismus
Strache je vicekancléřem od 18. prosince 2017. Stal se stal členem vlády lidovce Sebastiana Kurze, kterou po předčasných volbách utvořily Rakouská lidová strana (ÖVP) a FPÖ. Vznikem kabinetu skončilo po téměř 11 letech období, kdy v Rakousku vládla velká koalice sociálních demokratů a lidovců (SPÖ).
FPÖ, pravicově populistickou stranu, vede Strache již od roku 2005. Je nejdéle sloužícím šéfem rakouské strany. Byl považován za nástupce kontroverzního Jörga Haidera, někdejšího korutanského hejtmana, který FPÖ proslavil. Před dvěma lety získali svobodní v kabinetu řadu ministerstev. Na vládě se podíleli už v letech 2000 až 2005.
Častými tématy Strache proslovů jsou apely na rakouský patriotismus a boj proti přistěhovalectví či proti údajné islamizaci země. Je zastáncem “nulové migrace” a chce zakázat “politický islám v Rakousku”. V této souvislosti například chválí migrační politiku a postoje šéfa maďarské vlády Viktora Orbána.
Kontroverzní výroky
V minulosti se Strache, který proslul kontroverzními volebními kampaněmi, snažil vytvořit obraz FPÖ jako umírněné strany, čas od času se ale na veřejnost dostanou rasistické, xenofobní a antisemitské názory jejích členů. Podle kritiků je FPÖ nadále extremistickou stranou, ve snaze dostat se k moci ale navenek mírní své názory.
Loni například Strache vyvolal pobouření, když v rozhovoru pro srbský deník prohlásil, že Kosovo je součástí Srbska. Před novináři pak své prohlášení mírnil s tím, že Rakousko nezávislost Kosova uznalo, a jde tak o “realitu a fakt”. Výroky Stracheho kritizovala opozice i někteří evropští politici. K odstoupení jej vyzval například zástupce bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Bernd Posselt.
Protiruské sankce
Strache není zastáncem protiruských sankcí, které Evropská unie, USA a další západní země přijaly po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Politik již několikrát vyzval k jejich ukončení. Na rozdíl od většiny evropských zemí Rakousko nevyhostilo ruské diplomaty po otrávení bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery.
Další Stracheho politickou kariéru zřejmě ovlivní současný skandál se zveřejněním videa, na němž politik jedná s údajnou příbuznou ruského oligarchy o politické podpoře výměnou za zajištění státních zakázek. Strache dnes nabídl kancléři Kurzovi svoji rezignaci a oznámil, že premiér ji přijme. Strache, který se považuje za oběť tajných služeb s cílem svrhnout vládu, hodlá skončit též ve funkci předsedy FPÖ.
Strache se narodil 12. června 1969 ve Vídni. V letech 2006 až 2017 zasedal v Národní radě. V FPÖ se angažuje již od mládí. Politice se začal plně věnovat po ukončení podnikatelské dráhy na konci 90. let. V březnu 2004 stanul v čele zemské organizace svobodných ve Vídni a rok později, po odštěpení Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ), byl zvolen předsedou strany. Je podruhé ženatý a má tři děti.
Zdroj: ČTK