Vyhledávání
Přibývá stížností na bezdůvodné navyšování záloh na energie
V Česku přibývá stížností od lidí, kterým bez legitimního důvodu někteří dodavatelé navyšují pravidelné měsíční zálohové platby za energie. ČTK to řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Aktuálně podle něj eviduje úřad takových stížností asi 1000, je ale pravděpodobné, že řada dalších lidí ERÚ záležitost nenahlásila nebo ji řeší přímo se svým obchodníkem.
Energetický zákon podle Keborta říká, že pokud dodavatel elektřiny, plynu nebo tepla uplatňuje zálohové platby, mohou být stanoveny nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby pro další období. Takovým předpokladem je například nárůst spotřeby v odběrném místě, kvůli kterému stoupne odhadovaná spotřeba i pro další období. Stejně tak do záloh může promluvit zvýšení cen, jestliže k němu dodavatel přistoupil, dodal mluvčí.
“Pokud pro to neexistují objektivní důvody, dodavatel by zálohy samovolně navyšovat neměl. Spotřebitel by se v takových případech měl dodavateli hned ozvat a návrh nových záloh rozporovat. V případě, že se nedohodnou, může lidem pomoci ERÚ, ať už v rámci vyjednávání nebo mimosoudního řešení sporů,” uvedl ředitel odboru právní ochrany spotřebitele ERÚ Miroslav Rottner. Při prokázání nekalých obchodních praktik obchodníkovi hrozí až pětimilionová sankce podle zákona o ochraně spotřebitele. Za porušení energetického zákona může ERÚ uložit až patnáctimilionovou sankci.
Podle úřadu je někdy neoprávněné navýšení jen omylem, který dodavatel může rychle napravit. “Zálohy vyšší než přiměřené ale mohou účelově účtovat společnosti, které se ocitly ve finanční tísni a snaží se tím alespoň na krátký čas napravit svou nedostatečnou likviditu. Pokud taková společnost později ukončí svou činnost a skončí v insolvenci, musí lidé o vrácení přeplatků žádat prostřednictvím přihlášení pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Úspěšnost jejich vymáhání však bývá nízká,” upozornil Kebort.
ERÚ se podle něj setkává i s opačným problémem, tj. s podezřele nízkými zálohami. “Někde jsou spotřebitelům nabízeny zálohy nesmyslně nízké, jinde jim dodavatel slibuje, že u něj budou platit jen deset měsíčních záloh místo dvanácti. Zádrhel ale přijde s ročním vyúčtováním, kde se nedostatečná výše záloh projeví konečným nedoplatkem. Při stejné spotřebě a podobné ceně jsou nižší zálohy jen prodejní lákadlo, které může být za určitých podmínek posouzeno dokonce jako nekalá obchodní praktika,” dodal Rottner.