Vyhledávání
Zavřít
Přemysl Rabas: Je to neuvěřitelné, jaká vlna podpory se zvedla. Jednalo se až o desítky milionů
Přemysl Rabas. (Foto: archív Frekvence 1)
12. března se veřejnosti otevřeli zoologické zahrady. Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové obdivoval hlavně ty, kteří vyrazili hned první den, přestože počasí procházkám nepřálo. Překvapila ho pomoc od lidí? A jak to je doopravdy s utrácením zvířat? K tomu se vyjádřil pro Frekvenci 1 v pořadu Press klub.
Cena za statečnost a největší obdiv. To si podle ředitele Safari Parku Dvůr Králové Přemysla Rabase zaslouží lidé, kteří se 12. března, první den po znovuotevření zoologických zahrad, vydali obdivovat zvířata. Aprílové počasí, které vládne po celý týden, způsobilo, že většina zvířat zůstala v ZOO schovaná, ale lidé přesto na procházku vyrazili. Samotná na to ale ještě nestačila zareagovat, většina z nich je ještě v zimních ubikacích. “Stalo se nám loni na podzim, že jsme vypustili šimpanze, kteří se proháněli po stromech a byli překvapeni, že na cestách nejsou návštěvníci,” říká Přemysl Rabas.
I opice se tak museli přizpůsobit a jít s dobou. “Pokoušeli jsme se to vylepšit tím, že pro lidoopy zprostředkovali taková video setkání. Nejprve to bylo s našimi šimpanzi a dětmi. Na obou stranách byly plátna a kamery, aby děti viděli, co šimpanzi dělají a naopak. Pak jsme to posunuli ještě dál a zprostředkovali jsme setkání šimpanzů od nás a z Brna,” komentuje nastalou situaci Rabas. Pro všechny, včetně šimpanzů to bylo zajímavá zkušenost. “Najednou viděli do kuchyně jiné šimpanzí tlupy, což pro ně bylo zpestření. Stalo se, že se třeba koukali, co se děje, pak si šli pro jídlo a došli ke kameře a ukazovali těm druhým, co mají k jídlu.”
Až 300 žiraf nebo 800 zeber
Ve Dvoře Králové se naštěstí žádné zvíře nemocí covid-19 nenakazilo. Samice orangutana Žaneta sice příznaky měla, ale závažná choroba se u ní neprojevila. Všichni zaměstnanci a ošetřovatelé byli pravidelně testování a dodržovali se přísná hygienická opatření. Co se ZOO ale dotklo byla finanční ztráta, která se pohybuje ve ztrátě několika milionů. Rabas ale odmítá tvrzení, že by se u nich nebo kdekoliv jinde v zahradách přemýšlelo o utrácení zvířat. “Velmi nám pomohlo, že ZOO byla otevřená loni v létě. Nicméně začátek sezóny v dubnu a na konci roku bylo zavřeno, takže se ta ztráta pohybuje mezi 25-30 milionů, což není zanedbatelné. V zimě je návštěvnost nižší, ale od začátku roku jsme na tom velmi podobně jako plzeňská ZOO, tedy 6 milionů ztráta. Kdyby nastal černý scénář, kdy by bylo zavřeno celý rok, museli bychom uvažovat o mnohem drastičtějších změnách,” říká. Teoreticky by byl možný přesun zvířat do jiných zahrad. “Prakticky je to ale skoro vyloučeno, protože situace byla stejná skoro ve všech zahradách na světě. Přesuny zvířat se musí plánovat velmi dlouho dopředu a musí k tomu být často souhlas koordinátora chovu,” komentuje Rabas, který jako ředitel ZOO pracuje už třicet let.
Samotného ho velmi překvapila podpora lidí v rámci nakupování stravenek. “Podařilo se zvednout veřejnost a nejen u nás, ale i v dalších zoo byla podpora obrovská. Jednalo se až o desítky milionů. V prvních dnech, kdy chodilo denně tisíce zpráv, jsem si říkal, že je to neuvěřitelné a že se děje něco, co nemá obdoby. Jen nám přispělo 70 tisíc lidí,” chválí veřejnost. Safari Park už více než půl století funguje jako největší genetická banka afrických zvířat v lidské péči. Cílem celého Rabasova týmu je, aby se zvířata objevovala nejen dalších zahradách, ale aby se vracela zpět do Afriky. “Za padesát let se tady odchovalo 300 žiraf, 800 zeber, více než 7 tisíc kopytníků. Na prvním místě jsou nosorožci. Nosorožci severní, ty nejvzácnější se tady narodili 4, to se nikomu nepodařilo,” uzavírá Přemysl Rabas, kterého práce v zoologické zahradě velmi baví a naplňuje.
Poslechněte si rozhovor
