Vyhledávání
Praděd nebyl ani mnich, ani zhýralec, zlobí se Rasputinova pravnučka
Skoro vše, co se o Rasputinovi říká, není pravda. Nebyl to mnich, ani nepořádal bláznivé orgie, řekla ruskému časopisu Ogoňok pravnučka někdejšího lidového léčitele ze sibiřské vsi, který se stal jednou z nejmocnějších postav na dvoře posledního ruského cara. Právě vražda Grigorije Rasputina, kterého jedni považovali za šarlatána a druzí za "svatého", předcházela pádu monarchie, bolševické revoluci a dalším pohromám.
Mýty o Rasputinovi i po 100 letech v Rusku stále žijí a stačí i na generace potomků. Zvraty ruských dějin z počátku 20. století považuje za hluboce osobní záležitost Rasputinova pravnučka Laurence Huotová-Solovieffová (73), která žije na pařížském předměstí.
Z Rasputinových sedmi dětí se dospělosti dožily tři. Matrena, která si v Petrohradu změnila “buranské” jméno na světáčtější Marija, Varvara a Dmitrij. Přežít revoluci a nový režim se podařilo jen Matreně, které Rasputin krátce před smrtí napsal: “Rychle uteč, dokud to jde”.
Matrena uposlechla, ale prchala do Evropy přes Vladivostok skoro dva roky, a to i kvůli vzpouře Čechoslováků. Přes Singapur, Japonsko a Suezský průplav se rodina dostala do Terstu a odtud přes Prahu do Berlína, odkud se po čtyřech letech přestěhovala do Paříže. Matrena tancovala v divadle, než jí ředitel amerického cirkusu Barnum, kterého zaujalo slavné příjmení, nabídl práci a odjezd do Ameriky – pokud vstoupí do lví klece.
“Samozřejmě, že babička souhlasila,” směje se Laurence. “Po útěku před revolucí a válkou ji lví klec nemohla vyděsit,” dodala.
Rodinnou historii zkoumá a vykládá už roky. Ale o svém ruském původu se dozvěděla až ve 12 letech. “Nic se tu nezměnilo od dob, kdy odtud odjeli mí předci. Soudím, že přesně takové to tady bylo i ve středověku,” myslí si o Rasputinově rodné vsi Pokrovskoje, kterou poprvé navštívila v roce 2005. Všichni věděli, kdo je, a mnozí se k jejímu pradědovi hrdě hlásili.
“Je pravda, že byl léčitel. Vždyť jen proto pozvali Rasputina ke dvoru. Místo fám je třeba začít od toho, že když se narodil carevič, drželo se v tajnosti, že následník trpí hemofilií. Doslechli se o Rasputinových jedinečných schopnostech a rozhodli se jej pozvat. Ale protože vznešení lidé nechápali, proč se Rasputin setkává s carevnou, usoudili, že čaj spolu asi nepijí. Je to směšné. Nikdy nebyl až tak blízkým přítelem carské rodiny. Až za revoluce car zjistil, že všichni jsou proti němu, zbyl mu jen Rasputin a začal jej oslovovat ‘můj příteli’. Ale babička o carské rodině moc nemluvila, v rodině to bylo přísně zakázáno,” říká.
Zákaz měl rodinu ochránit. Do Francie emigroval i kníže Felix Jusupov, který tam napsal a vydal knížku, ve které podrobně vylíčil, jak zabil “ďábla”. Rasputinova pověst pak byla velmi špatná a o ruských kořenech se rodina snažila nemluvit i kvůli německo-sovětskému paktu.
“Pamatuji si, jak otec bušil do stolu a říkal, že si nepřeje, aby doma zaznělo jméno Rasputin. Až když otec zemřel, bratranec řekl, že musíme poznat celou naši historii, abychom o pradědovi věděli,” dodala.
“Skoro vše, co se o něm říká, není pravda. Nikdy nebyl mnichem, nikdy nepořádal bláznivé orgie. Ano, pocházel z vesnice, přijel do Petrohradu se špínou za nehty, až do 40 let neuměl ani číst ani psát a po vypuknutí války v roce 1914 propadl pití. Usoudil, že Rusko zemřelo, že je zničené, a tak šel k Jusupovovi, aby ho zabili,” prohlásila; Rasputin již dříve čelil několika pokusům o vraždu a byl přesvědčen, že se nedožije konce roku 1916.
Jusupov coby bohatý emigrant věděl, že Rasputinova rodina žije v Paříži, ale nikdy se s ní nesetkal. A to i přesto, že se jeho dcera Irina spřátelila s tetou Huotové-Solovieffové a dokonce navštívila ji a její matku. Dodnes se jí však stává, že ji i přátelé řeknou, že ji nemohou pozvat k sobě, protože je potomkem Rasputina, jehož pověst očernil Jusupov. Do Rasputinů se dokonce nadává úlisným politikům, ačkoliv sám Rasputin podle své pravnučky s politikou neměl nic společného – pouze na carevnino naléhání radil Mikuláši II., zda má do činění s dobrým, anebo špatným člověkem.
“Jednou jsem se tady v Paříži zúčastnila přednášky pravoslavného kněze, který mě znal osobně. Celý večer obviňoval Rasputina ze všech hříchů. Nudila jsem se a už jsem se chystala odejít, když řekl, že tady sedí Rasputinova pravnučka. Všichni lapali po dechu, tak jsem vstala a dvě minuty pohovořila o pradědovi. Že mi nikdy neříkali to, co jsem slyšela od kněze, ale že mu platili za léčení careviče a že hodně peněz rozdal chudým. Francouzi postupně chápou, že jim o Rasputinovi neřekli vše, a Rusové taky časem pochopí, že nebyl tak jednoznačně zápornou postavou, jak se tvrdí,” dodala Pařížanka Huotová-Solovieffová.
Legenda, podle níž Rasputin předpověděl, že po jeho vraždě bude následovat vyhlazení carské rodiny a zkáza Ruska, se zrodila v roce 1921, kdy v Rize vyšla kniha Rasputinova osobního tajemníka a někdejšího petrohradského kupce Arona Simanoviče. I tajemníkův osud tragicky skončil v Osvětimi v červenci 1944. Jeden Simanovičův syn byl zavražděn v nacistickém táboře Sobibor, druhý si otevřel v Libérii restauraci Rasputin.
Ogoňok publikoval svou první – velice opatrnou – reportáž o “záhadném” Rasputinovi v roce 1913.
Zdroj: ČTK