Vyhledávání
Zavřít
Poslední varování Stephena Hawkinga: Čeká nás rasa »superlidí«?
Světoznámý vědec Stephen Hawking sice zemřel již letos v březnu, 16. října však vyšla kniha jeho článků a esejů, která opět vyvolala kontroverze. Hawking v ní například varuje, že v příštích desetiletích vznikne rasa geneticky modifikovaných lidí, která ohrozí běžnou populaci. Má lidstvo namále?
Stephen Hawking se za svého života těšil celosvětové popularitě, a to i mezi laickou veřejností. Jeho kniha Stručná historie času se stala světovým bestsellerem. V říjnu nyní vyšla další kniha, která obsahuje myšlenky populárního vědce. Sbírka Hawkingových esejů, které vycházely pro list Sunday Times, nese název Brief Answers to the Big Questions (Stručné odpovědi na velké otázky, pozn. red.).
A dílo si opět získalo světovou pozornost. Hawking v něm totiž například varuje, že v rámci několika příštích desetiletí by se mohlo lidstvo dramaticky proměnit. “Jsem si jistý, že během tohoto století lidé objeví způsob, jak modifikovat jak inteligenci, tak instinkty, jako třeba agresivitu,” napsal vědec.
“Pravděpodobně budou schváleny zákony proti genetickému inženýrství na lidech. Někteří ale nebudou schopni odolat pokušení vylepšit lidské vlastnosti jako paměť, odolnost vůči nemocem nebo délka života,” mínil kosmolog.
“Jakmile se superlidé objeví, vzniknou významné politické problémy s nevylepšenými lidmi, kteří jim nebudou schopni konkurovat,” varoval. “Nejspíše vymřou, a nebo se stanou nepotřebnými. Místo nich tu bude rasa sebou navržených bytostí, které se budou navždy vylepšovat,” myslel si Hawking.
Do karet této myšlence hraje fakt, že podobné technologie známe a používáme již dnes. Jednou z nich je například Crispr-Cas9, systém, který vědcům umožňuje upravovat lidskou DNA. Díky němu z ní mohou vyjmout vadné geny a naopak vložit ty žádoucí. V londýnské nemocnici na Great Ormond Street se tímto způsobem již podařilo vyléčit řadu dětí z jinak nevyléčitelné formy leukémie.
Již nyní se ovšem objevily i kritické hlasy, které se slavným vědcem nesouhlasí. Podle odpůrců této teorie by rodiče ke genetickému inženýrství jen tak nepřistoupili jednoduše ze strachu, že to jejich nenarozené dítě poškodí. Příkladem může být i kalifornská spermabanka, která měla poskytovat jen pohlavní buňky světové elity. Podnik nakonec musel být uzavřen pro nedostatek zájemců. Do té doby dal život 215 dětem.