Vyhledávání
Nepotopitelná loď či posádka bez dalekohledů. Největší mýty o Titanicu vyvrací nejnovější dokument
Mýty okolo nejslavnější lodi na světě Titanicu je dost a dost. Nejnovější dokument se je nyní snaží vyvrátit a ukázat, jak to zřejmě bylo doopravdy.
Nezodpovědný kapitán, který se plavil moc rychle. Posádka, která přehlédla ledovec, protože neměla dalekohledy. Loď měla moc malé kormidlo a nedostatek člunů. Cestující z třetí třídy byli zavřeni v lodi, proto se nedostali ke člunům. Velkofilm Titanic z roku 1997 mezi lidmi nastolil spoustu mýtů. Britský spisovatel a historik Tim Maltin se je nyní snaží vyvrátit.
Zkáza Titaniku patří bezesporu k jedné z nejvíc tragických událostí 20. století. Potopil se při své první plavbě a smrt v ledových vodách Atlantského oceánu našlo přes 1500 osob. Tragický příběh nejslavnější lodi světa vyvolává i více než sto let po její zkáze spoustu otázek a nabalila se na něj spousta mýtů a pověr. Maltin je autorem tří knih a dokumentů, které se zkáze lodi věnují. Nyní vyvrací ty největší v dokumentu Debunking the Myths of The Titanic (Vyvracení mýtů o Titaniku), který je k dispozici na History Hit, což je obdoba sítě Netflix zaměřená na historické dokumenty.
Mýtem je třeba fakt, že posádka neměla dalekohledy, proto loď narazila do ledovce. Předtím než Titanic opustil přístav v Southamptonu, proběhla na palubě výměna důstojníků. Druhý důstojník David Blair loď opustil a omylem s s sebou vzal prý klíče od kajuty, kde byly i dalekohledy. Posádka k nim proto neměla přístup a nemohla ledovec vidět. Maltin sice přiznává, že strážní na koších dalekohledy neměly, ale jedním dechem dodává, že to na zpozorování ledovce nemělo vliv. Zejména v noci jsou na detekci objektů v prostředí mnohem lepší samotné oči. „Máte totiž mnohem širší zorné pole a to pomáhá předměty v prostředí objevit,“ uvedl Maltin s tím, že dalekohledy slouží k bližšímu pozorování již objeveného předmětu, nikoliv k jeho objevení. Spisovatel si myslí, že by dalekohledy celou reakci navíc ještě zbrzdily. Členové posádky, kteří ledovec objevili, by se dalekohledy ujistili, že jde opravdu o nebezpečnou překážku. Místo toho třikrát zazvonili na zvon, ale i přesto přišlo varování pozdě.
Přestože se o Titanicu mluvilo jako o nepotopitelné lodi, ve skutečnosti prý byla postavena z nekvalitního materiálu. Ani jedno ale nebyla pravda. Nikdo z majitelů ani stavitelů nepovažoval loď za nepotopitelnou, mnoho lidí si to myslelo, díky výjimečné konstrukci. „Byla navržená tak, aby vydržela na hladině i při zatopených čtyřech záplavových komorách,“ uvádí Maltin a vyvrací rovněž tvrzení Richarda Corfielda z roku 2012, který tvrdí, že při stavbě Titanicu bylo použito druhořadé nýtování, a proto se kýl při srážce s ledovcem roztrhl. Konstruktéři ale nepočítali s boční srážkou, která nastala po pokusu o úhybný manévr. Zatopeno bylo pět záplavových komor, což pro Titanic bylo moc. O tom, že byla dobře a kvalitně postavena, svědčí podle Maltina rovněž to, že lodi trvalo dvě a půl hodiny, než se potopila. Brit připomíná, že převrácení lodi Costa Concordia v roce 2012 poté, co útes prorazil díru do trupu, trvalo podstatně kratší dobu.