Vyhledávání
Zavřít
NASA hodlá poslat k Venuši lidskou posádku: Jak kosmonauti přežijí?
Ilustrační foto (Zdroj: Shutterstock)
Na počátku 20. století nebyly komerční lety na Venuši v žánru sci-fi nic zvláštního. Lidé si ji tehdy představovali jako tropický ráj s pralesy a zvířaty podobnými dinosaurům. Čím více informací o této planetě však máme, tím víc je jasné, že Venuše rozhodně nepatří mezi místa příznivá životu. Přesto NASA plánuje vyslat k planetě lidskou posádku. Jak je to možné? Navzdory nehostinnému povrchu je totiž v atmosféře Venuše jedno z nejvhodnějších míst pro lidský organismus v naší sluneční soustavě.
Ze školních lavic si možná pamatujete, že je Venuše se svými 460 °C na povrchu ještě teplejší, než Merkur, třebaže je skoro dvakrát tak daleko od Slunce. Takováto teplota je přitom vyšší, než bod tání mnoha kovů. Místo sněhu, jaký známe ze Země, tu například na vrcholcích hor padají vločky olova či bismutu. Povrch Venuše je pustý, kamenitý a pokrytý sopkami. Na takové místo byste zřejmě na dovolenou nejeli, že? Možná děláte chybu.
Všichni vědci vám jistě potvrdí, že kterýkoli člověk, který by se ocitl na povrchu planety Venuše, by okamžitě zemřel. Něco zcela jiného však platí pro atmosféru ve výšce zhruba 50 km nad planetou! Tam se totiž paradoxně nachází místo, které je pro lidi v celé sluneční soustavě hned po Zemi nejpříznivější.
V nadmořské výšce zhruba 50 až 60 kilometrů se totiž dostáváme k takovým hodnotám atmosférického tlaku a teploty, jaké prakticky odpovídají poměrům na Zemi. Tlak je tu o něco menší, než jsme běžně zvyklí, ale člověk by ho přežil bez jakéhokoli speciálního obleku. Hodnoty by se daly přirovnat třeba k těm na hoře Kilimandžáro. A příznivá je tu i teplota, která dosahuje zhruba 20 až 30 °C, a tedy ani ona nevyžaduje speciální opatření.
Here's how @NASA could send humans floating through Venus’ atmosphere https://t.co/YgbSS9ZvuMpic.twitter.com/YNcKZjBDCf
— Popular Science (@PopSci) October 19, 2018
Atmosféra je přitom natolik hustá, že by lidi dokonce ochránila před ionizující radiací z vesmíru. Astronauti by se zde proto mohli pohybovat dokonce i mimo vesmírnou loď, a stačil by jim k tomu jen zásobník s kyslíkem a ochranný oblek, jaký se na Zemi používá proti biologickému nebezpečí.
A příznivé podmínky jsou tu i pro techniku. Samotná vesmírná loď by se mohla vznášet nad planetou a nechat se kolem ní unášet větry. Pokud by byla naplněna dýchatelným vzduchem, ten by vytvořil vztlak a udržel ji tak nahoře bez neustálého používání náročných technologií a množství paliva. Dýchatelný vzduch je totiž řídší, než atmosféra na Venuši. A v neposlední řadě by vědcům pomohlo i samotné blízké Slunce. Jeho záření by totiž velmi snadno vytvořilo potřebnou elektrickou energii.
Podobné plány jsou sice technologicky proveditelné již v současnosti, stále se však jedná o hudbu budoucnosti. Zatím není specifikován žádný termín, kdy by se mise s pracovním názvem HAVOC měla uskutečnit. Vědcům by však mohla velmi pomoci ve zkoumání blízkého vesmíru.