Vyhledávání
Zavřít
Vědci řeší, jak při cestách do vesmíru “nenakazit” cizí planety
Zdroj: Shutterstock
Dobývání vesmíru má svá pravidla, patří mezi ně mezinárodní smlouva z roku 1967, která má mimo jiné chránit Zemi před mimozemskou hmotou a ostatní vesmírná tělesa zase před "škodlivým zamořováním" pozemskými mikroby. Donedávna bylo riziko, že mikroorganismy ze Země "nakazí" jinou planetu, spíš jen teoretické. Se stále intenzivnějším provozem mezi Zemí a Marsem a také v souvislosti se sondami k Jupiterovu měsíci Europa se toto riziko stává čím dál reálnější.
Vědci a konstruktéři musí proto řešit planetární ochranu, tedy to, jak takové nechtěné kontaminaci zabránit, řekl v rozhovoru s ČTK vedoucí Oddělení kosmické fyziky z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Ondřej Santolík. Vědec bude jedním z řečníků panelové diskuse o dobývání kosmu, která je součástí Veletrhu vědy příští týden.
Sond vyslaných k Marsu je hodně, zajímá se o něj NASA, ale i Evropská kosmická agentura (ESA), jejímž členem je i Česko. A právě odborníci z Oddělení kosmické fyziky se podílejí na konstrukci jednoho z přístrojů v projektu ExoMars 2020, který má odstartovat za dva roky.
Spolupracuje na něm ruská vesmírná agentura Roskosmos. Sonda nezůstane na oběžné dráze planety, ale spustí na povrch přistávací segment nesoucí automatické vozítko, které pak bude jezdit po Marsu a sbírat údaje. Přitom je třeba zajistit, aby tato zařízení nepřenesla na Mars život ze Země.
‘Marťani’ ze Země
“Vše, co je vyrobené na Zemi, je kontaminováno mikroorganismy. Některé z nich dokážou přežít podmínky kosmického prostoru,” řekl Santolík, který se nedávno vrátil z jednání o planetární ochraně v Houstonu, kterou pořádala mezinárodní organizace pro koordinaci vesmírného výzkumu COSPAR.
Všechna zařízení vyslaná ze Země na Mars je proto potřeba předem sterilizovat, což podle Santolíka klade velké nároky na technické parametry použité elektroniky. Musí například vydržet sterilizaci při teplotě 125 stupňů Celsia po dobu 48 hodin. Jinak by na nich mohli přežít mikrobi ve formě spor, dostat se na povrch Marsu a možná i přežít tamní podmínky. “My bychom je pak s velkou slávou za čas objevili jako ‘marťany’,” uvedl vědec. Planetární ochrana je tak potřebná i k tomu, aby zanesené mikroorganismy pozdější výzkumníky nemátly.
Kromě Marsu se podobná přísná opatření týkají jiných těles Sluneční soustavy. “Stejně jako Mars, také měsíc Europa je v té nejvyšší kategorii,” řekl Santolík. Právě na těchto tělesech jsou nejlepší podmínky pro přežití mikroorganismů. Naopak Měsíc nebo asteroidy jsou v tomto smyslu považovány za neškodné.
K Jupiterovým měsícům má letět sonda JUICE, na které se podílejí i Češi. Vyvíjejí pro sondu elektroniku. Při své cestě JUICE dvakrát oběhne měsíc Europa, poté zamíří ke Ganymedu. Vědci proto museli spočítat, jaké je riziko, že sonda spadne na Europu. Podle Santolíka se ukázalo, že pravděpodobnost takové nehody je malá, vědci už ale byli připraveni na to, že veškeré zařízení na JUICE budou muset sterilizovat.
Kontaminace kosmonauty
Ještě větší výzvu pro vědce zabývající se planetární ochranou přinese chvíle, kdy se na Mars vypraví lidská posádka. Žádný skafandr není podle Santolíka stoprocentní, vždy hrozí, že se přes něj dostane nějaký mikrob. Na povrchu rudé planety by astronauty pravděpodobně transportovala nějaká vozítka.
“Řeší se technická opatření, jak to udělat, aby astronaut přímo z vozítka naskočil do skafandru a nekontaminoval vnější prostředí. Dá se to udělat tak, že skafandr je přímo připnutý k vozítku, otevřou se mu záda a astronaut, který musí být dostatečně fyzicky zdatný, do něj pomocí hrazdy naskočí nohama napřed,” popsal vědec.
Planetární ochrana má i druhou stránku. Důležité je chránit Zemi před případnou hmotou z jiných vesmírných těles. Co může setkání s cizími bakteriemi znamenat pro vyšší organismy bez patřičné imunity, ukázal ve svém románu Válka světů na konci 19. století Herbert George Wells.
V jeho podání to byli Marťané, kdo doplatil na pozemské mikroorganismy. I když se Wellsovo dílo řadí do žánru sci-fi, obavy z přenosu mimozemské hmoty jsou na místě a vesmírný výzkum k nim přistupuje vážně. Jak řekl Santolík, riziko je pro planetární ochranu mnohem hypotetičtější, vyloučit se ale nedá.
“Když se vrátili členové prvních misí Apollo, měli dlouhou karanténu,” připomněl cesty lidí na Měsíc v 60. letech. Měsíc je dnes považován za poměrně bezpečné těleso. S Marsem je to jiné. “NASA i ESA mají plány na návratové sondy od Marsu. Američané chtějí sesbírat vzorky, které by další sonda dopravila na Zemi,” uvedl Santolík. Pokud se tento plán zdaří, bude pro dovezené vzorky platit přísná karanténa.
S tím, jak se o vesmír začínají čím dál více zajímat soukromé společnosti, budou nároky na dodržování pravidel planetární ochrany ještě důležitější než nyní. V současnosti je to podle Santolíka tak, že za dodržování mezinárodních dohod včetně planetární ochrany zodpovídá země, z jejíhož území projekt startuje. Se vstupem soukromých subjektů do tohoto odvětví bude možná potřeba revize toho, jak jsou opatření planetární ochrany uplatňovaná v praxi.
Zdroj: ČTK