Vyhledávání
MINIMLÉKÁRNY jsou v Česku hit! Zájem spotřebitelů roste. SEZNAM MÍST
V Česku již několik let přibývá minimlékáren, které prodávají mléko a mléčné výrobky obvykle ze dvora, v automatu či na farmářských trzích. Zatímco před čtyřmi lety jich bylo 106, letos už jich je 241 a předpokládá se, že budou dále přibývat. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda je to dáno zájmem spotřebitelů o regionální potraviny, řekl dnes ČTK na zemědělských veletrzích v Brně. Zásadní přidanou hodnotou potravin z minimlékáren je jejich čerstvost.
Výrobky z minimlékáren se nemusí převážet na velké vzdálenosti, tudíž jejich trvanlivost může být kratší a nemusí se nijak zvlášť upravovat. “V převážně většině jsou výrobci zároveň farmáři, kteří zpracovávají vlastní mléko. Jen málo z nich ho kupuje a následně zpracovává,” uvedl Semerád. Předpokládá se, že dalších bude přibývat jak díky zájmu spotřebitele, tak díky podpoře ministerstva zemědělství.
Například na jižní Moravě je registrovaných 20 minimlékáren. “Ale když jsme pořádali seminář pro zájemce, tak jich přišlo 40. Začínají s tím lidé jak se zemědělským vzděláním, tak bez něj,” uvedl ředitel krajské veterinární správy Jaroslav Salava.
Za minimlékárnu vyhláška považuje takovou výrobu, kde se zpracuje do 500 litrů kravského mléka denně, do 100 litrů ovčího a do 50 litrů kozího. Chystá se novelizace, která zahrne do minimlékáren i ty, které zpracují do 1000 litrů mléka za 48 hodin. Tyto výrobny nepotřebují schválení veterinářů, pouze se u nich musí registrovat. “Což však neznamená, že bychom na ně neměli stejně přísné požadavky na zdravotní nezávadnost a kvalitu,” uvedl Semerád. Aby však nemuseli veterináři řešit zásadní problémy a minimalizovali rizika, nabízejí zájemcům rady a různé semináře.
Farmy jsou rozprostřené rovnoměrně po celé republice, obvykle jsou na venkově. “Nedávno jsme však registrovali například i chovatelku koz z Prahy,” podotkl Semerád.
Minimlékárny vznikají i proto, že malým farmářům se nevyplatí dodávat mléko jinam, ať už je výkupní cena jakákoliv. “Navíc když vyrábí sýry a další výrobky, zůstane mu přidaná hodnota doma. Prospěšná je i jejich péče o půdu, než když na ní rostou lány řepky či kukuřice pro biomasu,” řekl Salava.
Řada těchto výrobců také přihlašuje své potraviny do soutěže Regionální potravina, která se vyhlašuje v různých kategoriích a slouží k propagaci lokálních výrobků. “Zájem je čím dál větší a v soutěži je čím dál víc výrobců i výrobků,” řekl Semerád.
Zdůraznil, že kvalitní potraviny jsou i z velkých mlékáren. “Jsou však unifikované, zatímco malovýrobce může nabídnout něco, po čem je poptávka, a objeví díru na trhu,” doplnil Semerád.
Seznam registrovaných minimlékáren lze nalézt na webu Státní veterinární správy.