Vyhledávání
Zavřít
Městské děti strávily 16 dní v džungli: Zásadně je to změnilo
Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
Že má život ve městě řadu negativních účinků na naše zdraví, to je už známá věc. Vědce však nyní překvapilo zjištění, že již poměrně krátký pobyt stranou od civilizace může dlouhodobě pozitivně ovlivnit zdraví našich nejmenších. Na dospělých se přitom vůbec projevit nemusí. Čím to je?
Skupina několika dětí a dospělých se vydala na 16 dní do deštných pralesů v oblasti Bolívaru ve Venezuele, kousek od hranic s Brazílií. Navštívili tam starodávný kmen Yekwana, jehož členové žijí ve vesničkách v okolí řeky Caury. V těchto místech se vám skutečně nestane, že byste narazili na jakékoli výdobytky moderní společnosti.
Skupina vědců zkoumala, jaký měl pobyt u domorodců vliv na děti ve skupině a zjistila, že překvapivě velký. Změnilo se totiž složení mikroflóry v jejich tělech – bylo najednou mnohem bohatší. A to je pro zdraví člověka skvělá věc.
Týkalo se to ovšem jen těch nejmenších, tedy dětí kolem 5 až 6 let věku. Na dospělých se přitom neprojevil vůbec žádný rozdíl. Vědci proto došli k závěru, že mikrobiom dospělých je mnohem pevněji stanoven, zatímco u dětí je snadněji ovlivnitelný. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise mSphere.
Chemická rozmanitost
A co zapříčinilo takovou pozitivní a dlouhodobou změnu? Podle všeho přírodní a rozmanitá strava. “V městských společnostech máme tendenci si myslet, že naše strava je velmi rozmanitá, protože je různorodá chuťově. Například chléb, těstoviny, sladké pečivo, rohlíky a tak dále jsou vnímány jako odlišné, ale ve skutečnosti jde jen o variace toho samého – zpracovaného obilí a oleje,” uvedla vedoucí týmu vědců Maria Gloria Dominguez-Bell pro server Inverse.com.
“Přírodní nezpracovaná zelenina a ovoce mají ale velmi vysokou chemickou rozmanitost, jsou bohaté na nejrůznější látky, které se dostávají až do střev, a slouží tak jako potrava pro různé druhy bakterií,” tvrdí Dominguez-Bello. Mikrobiom ve střevech je přitom nesmírně důležitý. Na každou lidskou buňku v našem těle připadá až 10 buněk jiných organismů.
Délka života
Vědci stále ještě zjišťují, jak přesně a kde všude nás mikroorganismy ovlivňují, již dnes je však jasné, že hrají významnou roli ve správném fungování tělesných pochodů. Podle intenzivních výzkumů posledních let se zdá, že dokonce ovlivňují délku a kvalitu našeho života.
V případě, že něco náš mikrobiom naruší, mohou nám hrozit takové nemoci, jako jsou alergie, astma, cukrovka, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, roztroušená skleróza nebo revmatoidní artritida.
Venezuelský prales, ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock