Když matriky nestačí: Rodokmen dnes pomáhají badatelům sestavovat i analýzy DNA

6. dubna 2019·Zprávy·Barbora Pisingerová

Tradiční metody sestavování rodokmenů, zejména studium matrik, čím dál častěji doplňuje srovnávání profilů DNA. Umožňuje najít příbuznost i tam, kde matriční zápisy nestačí. Díky analýzám DNA také badatelé mohou nahlédnout mnohem dál do minulosti. V Brně se dnes uskuteční první setkání genetických genealogů. Jejich facebooková komunita vznikla v dubnu 2018 a dnes má více než 850 členů.

Srovnáváním profilů DNA si badatelé ověřují pravost svých rodokmenů, nacházejí nové příbuzné, zkoumají pradávný původ svých předků, ale třeba i pátrají po neznámém otci dávno mrtvého prapradědečka. Genetickou genealogii považují za moderní koníček, v němž se snoubí historie, biologie a matematika.

Lidí, kteří si nechávají udělat genealogický test DNA, postupně přibývá v zahraničí i v Česku. Většinu testovaných ale stále tvoří Američané, s nimiž tak Češi v databázích nacházejí největší množství genetických shod. Typicky jde o vzdálené bratrance, jejichž předkové před sto a více lety odešli z rodné vsi do zámoří. Testy DNA dovedou příbuznost nejen odhalit, ale ve spolupráci s tradičním bádáním v písemných pramenech dokonce i určit, od kterých konkrétních předků společné geny pocházejí.

DNA navíc pomáhá i badatelům, kteří přesně nevědí, co vlastně hledají. “Mám mezi předky příjmení Müller. Traduje se, že přišli na Slovensko odněkud z Německa. Jenže tam je to vůbec nejčastější příjmení, takový náš Novák,”uvedl v tiskové zprávě organizátor dnešního setkání Marek Blahuš. Bez genetické genealogie by byl s pátráním v koncích.

“Takto už díky podobnosti DNA tuším přibližnou oblast původu tohoto rodu a dokonce jsem nedávno v Pittsburghu našel pana Millera, jehož předkové se v 18. století vydali kolonizovat Ameriku a byli to blízcí příbuzní mých německých předků,” doplnil Blahuš.

Jiní genealogové se podobnou cestou snaží zaplnit prázdné místo, které ve staré matrice zůstalo po otci, jenž se nepřiznal ke svému nemanželskému dítěti, a to tak získalo příjmení po matce. Dříve by to byla pro badatele nepřekonatelná překážka. Nyní díky testům DNA existuje šance, že identita otce bude nakonec odhalena – zejména v případě, pokud se sejdou dva jeho potomci v přímé otcovské linii, protože právě po té se z otců na syny předává i chromozom Y.

Pradávnou minulost předků v dobách, z nichž se nedochovaly žádné písemné prameny, rád pomocí chromozomu Y zkoumá archivář Martin Kotačka, zakladatel facebookové skupiny Genetická genealogie. Badatel tak může překročit hranici 17. století, z něhož pocházejí nejstarší matriky.

“Díky genetice mohu jít dále do minulosti a říct třeba i to, že mí předkové patřili ke germánským kmenům, které zde žily ještě před příchodem Slovanů, a že už před 10.000 lety v Mezopotámii domestikovali dobytek,”dodal badatel, který už pro srovnávací výzkum Genetika a příjmení pomohl získat stovky vzorků současné moravské mužské populace.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články