Jsou chytřejší kočky, nebo psi? Vědci znají odpověď

11. července 2018·Zprávy·Barbora Pisingerová

Milovníci zvířat se v naší části světa už odnepaměti dělí na dva tábory. Zatímco jeden upřednostňuje společnost psů, jiní si nemohou vynachválit kočky. To s sebou nese přirozenou debatu - který z nich je lepší v tom a v onom? Vědci se rozhodli jednu z těchto otázek rozlousknout a prozkoumali zvířecí inteligenci. Který druh je chytřejší?

Pejskaři často nechápou, k čemu je nevycvičitelná, nespolečenská kočka, a mnozí chovatelé koček zase vůbec netouží po uslintaných, často špinavých psech. To vede k věčným rozbrojům o tom, proč je právě ten který zvířecí druh lepší. Odpověď na tuhle otázku pochopitelně zní, že ani jeden. Přesto jsou disciplíny, ve kterých jeden druh může ten druhý zastínit. A jednou z nich je právě inteligence.

Tým vědců ze šesti různých univerzit ze Spojených států, Brazílie, Dánska a Jihoafrické republiky se rozhodl definitivně zjistit, jestli jsou chytřejší kočky, nebo psi. Jedna z autorek studie, současná profesorka na univerzitě Vanderbilt Suzana Herculano-Houzel, zkoumala kognitivní funkce zvířat i lidí posledních deset let.

A začala skutečně od píky. Rozhodla se spočítat neurony, což jsou zvláštní buňky v mozku, které přenášejí informace. “Neurony jsou základní jednotky zpracování informací. Čím více jednotek najdete v mozku, tím vyspělejší jsou kognitivní funkce zvířete,” uvedla Herculano-Houzel pro National Geographic.

Tři mozky

Vědci se zaměřili hlavně na mozkovou kůru, která spojuje stimuly dohromady a vytváří podmínky pro rozhodování nebo řešení problémů. Využili k tomu tři mozky – zlatého retrívra, drobného křížence a kočky.

Zatímco v obou mozcích psů, přesto, že se lišily ve velikosti, objevili vědci asi 500 milionů neuronů, v mozku kočky jich bylo jen 250 milionů. 

Podle výsledků studie se tedy zdá, že psi jsou inteligentní zhruba jako mývalové nebo lvi, a kočky zhruba jako medvědi. “Není to velkým tělem, že máte v mozku více neuronů,” upřesnila Herculano-Houzel. “Můžete mít zvířata s podobně velkým mozkem a mohou mít naprosto rozdílné počty neuronů.” Vědkyně přiznává, že aby ovšem data studie mohla být stoprocentně ověřena, bylo by potřeba hlubšího výzkumu.

 

Zprávy - další články