Vyhledávání
Zavřít
Jak to vypadá na nejvyšší hoře světa? Turisty kromě výhledu čeká i hromada odpadků
I na střeše světa zanechává člověk svou stopu. Stany, odhozené horolezecké vybavení, prázdné kyslíkové lahve a dokonce exkrementy: horolezec zdolávající Mount Everest, který si myslí, že vstoupí na neposkvrněný sníh, jen žasne, píše agentura AFP.
“Je to nechutné. Na hoře jsou tuny odpadků,” říká Pemba Dordží Šerpa, nepálský horský vůdce, který na Mount Everest vystoupil osmnáctkrát.
Od 90. let minulého století, kdy začaly komerční expedice, začal být 8848 metrů vysoký vrchol hojně navštěvován. Jen letos na jaře na něj vystoupilo nejméně 600 lidí. Za tuto popularitu však velehora platí. Horolezci, kteří si dopřejí tento výstup, někdy jen málo dbají o to, jakou zde zanechávají ekologickou stopu. A tak je Mount Everest pozvolna poset odpadky.
Nepál se nicméně snaží situaci zvrátit. V posledních pěti letech požaduje od expedice kauci ve výši 4000 dolarů (88 000 Kč), kterou vrátí v případě, že každý horolezec snese dolů nejméně osm kilogramů odpadků. Na tibetské straně (Mount Everest leží na hranici mezi Čínou a Nepálem) žádají úřady stejnou částku a dokonce horolezcům vyměří pokutu ve výši 100 dolarů (2200 Kč) za každý chybějící kilogram.
Podle Výboru pro kontrolu znečištění Sagarmatha (SPCC) loni horolezci na nepálské straně snesli dolů 25 tun pevného odpadu a 15 tun lidského odpadu. V letošní sezóně bylo dolů sneseno ještě větší množství odpadků, ale to je pořád jen část toho, co lidé na hoře zanechají.
Podle SPCC jen polovina horolezců snese požadované množství odpadků dolů. Propadnutí kauce je totiž jen kapkou v moři desetitisíců dolarů, které každý z nich za výstup na Mount Everest zaplatí.
Podle Pemby Dordžího Šerpy je hlavním problémem lhostejnost návštěvníků. Tím spíše, že oficiální činitelé mohou přivřít za úplatek oči.
Cenová válka mezi různými operátory vede k tomu, že se Mount Everest stává přístupným pro stále více nezkušených horolezců. Levnější expedice nabízejí výstup za pouhých 20.000 dolarů (440 000 Kč), zatímco ty prestižnější mohou požadovat kolem 70 000 dolarů 1,54 milionu Kč).
Horolezecký veterán Damian Benegas soudí, že příliv méně zkušených lidí na velehoru zhoršuje problém ekologické stopy. Dříve si horolezci sami nesli většinu svého vybavení, dnes je však mnoho nováčků není schopno unést. To musejí obstarat nosiči. Šerpové tak musejí nosit vybavení klienta a nejsou pak schopni snášet dolů popelnice, vysvětluje Damian Benegas a vyzývá agentury, aby najímaly více vysokohorských nosičů.
Ochránci životního prostředí se rovněž obávají, aby znečištění Mount Everestu nezasáhlo vody v údolí. Dnes se exkrementy horolezců ze základního tábora převážejí do nejbližší vesnice, kde se házejí do příkopu. “Za monzunu se dostávají až do řeky“, vysvětluje americký inženýr Garry Porter. Jeho tým chce postavit kompostárnu u základního tábora, kde by se exkrementy změnily v hnojivo.
Podle Anga Ceringa Šerpy, bývalého prezidenta horolezecké asociace v Nepálu, by bylo řešením vysílat týmy, které by odpad sbíraly. Jeho operátor Asian Trekking, který zdůrazňuje ekologickou stránku svých expedic, tak snesl za posledních deset let 18 tun odpadu.
“Není to lehká práce. Vláda musí motivovat skupiny k uklízení a přísněji vyžadovat plnění předpisů,” říká.
Zdroj: ČTK