Vyhledávání
Zavřít
Istanbulská úmluva? Dokument o násilí na ženách Čechům moc neříká, ukázal průzkum
shutterstock
Povědomí lidí o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, která v Česku čeká na ratifikaci a vyvolává rozporuplné reakce, je malé. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) 12 procent Čechů v prosinci vědělo, že se úmluva týká násilí, 72 procent nedokázalo odpovědět. Stejně tak většina občanů, 69 procent, ani nevěděla, jestli by Parlament měl úmluvu schválit. Pro její schválení se vyslovilo 18 procent dotázaných, proti bylo 13 procent.
Mezi těmi, kdo jsou s obsahem Istanbulské úmluvy obeznámeni, byla pro schválení úmluvy ale většina, konkrétně 87 procent lidí. Opačný názor mělo v této skupině jen šest procent dotázaných.
Istanbulská úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií.
K loňskému 1. září ji ratifikovalo 33 států, další desítka zemí včetně Česka ji podepsala. ČR svůj podpis připojila v květnu 2016, nyní se čeká na ratifikaci. Podle pravidel úmluvy by se měly upravit české zákony. Většina opatření už v české legislativě je. Zatím nebyly trestné vynucené sňatky, doplnit by se měla také možnost postihu za násilnou sterilizaci a promlčecí doba kvůli stíhání za ženskou obřízku.
Podle zastánců úmluvu její přijetí pomůže v boji proti násilí a podpoří myšlenku rovného postavení žen a mužů, naopak podle kritiků bude znamenat změnu přístupu státu k rodině, vzdělávání a ve společenských vztazích.
Emoce v této souvislosti loni mimo jiné rozvířilo kázání katolického kněze Petra Piťhy, podle kterého by přijetí vedlo k roztržení rodin, odebírání dětí a deportacím odpůrců do vyhlazovacích táborů.
Česká ženská lobby na něj podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy. Prezident Miloš Zeman ale zvažuje, že by Piťhovi dal Řád Tomáše Garrigua Masaryka, a to za odvahu, se kterou se postavil proti přijetí úmluvy.
Podle zjištění CVVM se schválením úmluvy častěji souhlasí lidé s vyšším vzděláním, dobrou životní úrovní, zajímající se politiku a příznivci pravicových stran. CVVM provedlo průzkum v první polovině loňského prosince a zúčastnila se ho tisícovka lidí starších 15 let.
Zdroj: ČTK