Vyhledávání
Zavřít
ČR má na úpravu digitálního autorského práva dva roky: Co nás čeká?
Ilustrační foto.
Česká republika by měla novou směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu převést do své legislativy do dvou let. Od normy přijaté v úterý v Evropském parlamentu se může výrazně lišit. Uvedli to zástupci Unie vydavatelů. Vydavatelé i zástupci internetových firem v Česku se chtějí do tvorby národní normy zapojit.
Rozporuplné reakce na přijatou směrnici vyvolávají zejména články 11 a 13. První z nich má majitelům práv – včetně médií a umělců – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Článek 13 pak ukládá internetovým platformám povinnost zabývat se tím, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.
Ochrana vlastního obsahu
Směrnice podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha vytváří podmínky k tomu, aby vydavatelé mohli chránit jimi vytvořený obsah na digitálním trhu a jednat s těmi, kdo jej dále komerčně využívají o podmínkách poskytnutí finančních kompenzací za toto používání.
“Tím se otevírá cesta k tomu, aby vydavatelé stejně jako další tvůrci obsahu získávali z komerčního využívání svého obsahu třetími stranami další finanční prostředky využitelné pro financování tvorby kvalitního obsahu. To má nesmírný význam pro další budoucnost nezávislého, kvalitního a profesně vytvářeného obsahu, který je předpokladem demokratického vývoje evropské společnosti,” uvedl Mach.
Nedomyšlené škody
Podle Davida Slížka z odborného serveru Lupa.cz zvítězila lobby velkých vydavatelů a části umělců, kteří nedomysleli, jaké vedlejší škody směrnice napáchá.
“Článek 11 se pod záminkou autorského práva krkolomně pokouší řešit problém z oblasti hospodářské soutěže a výjimka pro ´krátké úryvky či jednotlivá slova´ má potenciál autorské právo v EU spíš rozdrobit než sjednotit,” uvedl Slížek.
“V různých členských státech totiž může mít velmi odlišné definice. Požadavky článku 13 se v praxi nedají splnit jinak než preventivním filtrováním obsahu, i když je požadavek obecného monitorování v rozporu s pravidly EU. A přes všechna ujišťování může ve výsledku vést k omezení možností uživatelů nahrávat na internet vlastní obsah,” pokračoval Slížek. Dodal, že bude klíčové, jak směrnici implementují členské státy.
Na národní podobu směrnice si například počká tuzemská internetová jednička Seznam.cz. “Až bude známá česká podoba, budeme podle toho připravovat další kroky. A jsme připraveni se přizpůsobit jakýmkoli variantám. My navíc už dnes máme přístup k obsahu třetích stran skrze sekci Další zajímavé články z českého internetu, kterou máme na domovské stránce. Všechny partnery, kterých je cca 300, máme řádně zasmluvněné,” řekla ČTK mluvčí Aneta Kapucianová.
Platba za obsah
Podle Jakuba Císaře z právní kanceláře Novalia jde jen o narovnání pokřiveného stavu v placení za obsah, který je chráněn autorským právem. Směrnice navrhuje jednoduché řešení, jak mohou lidé za svou práci na obsahu dostat zaplaceno.
“Platformy, které využívají úryvky článků nebo fotografie, se s nimi mají rozdělit o část příjmů. Nevztahuje se to ale na samotné odkazy na články. Úložiště pak mají zavést opatření k odhalování obsahu, který byl vyloženě ukraden. Jde tedy jen o ochranu práv těch, kteří nás svým obsahem baví a informují a i v digitálním prostředí očekávají za svoji tvorbu spravedlivou odměnu. Konec svobodného internetu se tedy skutečně nekoná,” dodal.
Úprava je podle právničky společnosti Taylor Wessing Karin Pomaizlové zásadní v tom, že poprvé nějaký právní předpis ukládá internetovým poskytovatelům odpovědnost za obsah, který se prostřednictvím jejich služeb objevuje na jejich portálech.
“Dříve to bylo na principu opt out a nyní je to poprvé na principu opt in. Což určitě přinese nemalou zátěž na rozvoj technologií a interních postupů ISP poskytovatelů. Nicméně, tento právní předpis si klade za cíl vyrovnat disproporci v příjmech internetových portálů na straně jedné a tvůrců obsahu na straně druhé. Zda to přinese více peněz mediálním domům a zlepší a zkvalitní podmínky pro novináře, ukáže teprve čas,” podotkla.
Směrnice se nijak nedotýká osobního nekomerčního užívání publikovaného obsahu. Směrnice také na základě závěrečných jednání v Radě EU a trialogu obsahuje mírnější podmínky pro provozovatele stahovacích platforem z hlediska bránění publikaci nelegálního obsahu. Tato výjimka se týká zejména nových a začínajících provozovatelů.
Zdroj: ČTK