Vyhledávání
Císařem, prosím?! Ženy by si neměly přát rodit císařským řezem, říká lékař
Porody císařským řezem na přání ženy jsou výsledkem selhání předporodní přípravy. Při představení nového centra pro vzdělávání porodních asistentek a pro kurzy pro těhotné ženy v pražské porodnici U Apolináře to řekl vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Antonín Pařízek.
Podle Pařízka by se císařský řez měl provádět jen v případě ohrožení života či zdraví matky a dítěte. Zdravotníci by měli umět ženám vysvětlit, jaká rizika s sebou tento způsob porodu nese a proč je pro ženu i dítě méně vhodný než porod spontánní.
Nejčastějším důvodem, proč si ženy přejí přivést na svět dítě císařský řezem, je podle Pařízka to, že se bojí bolesti. “Porodní bolest patří mezi nejintenzivnější bolesti, se kterými se člověk v životě setkává. To je ten důvod, proč se ženy porodu bojí,” vysvětlil. Až potom jsou příčinou objektivní důvody, jako obavy z poranění pánevního dna u některých žen starších 35 let, myslí si.
Pařízek zdůraznil, že dnes existuje řada bezpečných metod, které mohou bolest u porodu tlumit. Velmi důležitou roli ale podle něj hraje zejména předporodní příprava těhotných, kde získají potřebné informace o tom, co je čeká. Naučí se správně dýchat a zbaví se strachu z neznámého, což by jim mělo pomoct při zvládání porodních bolestí.
Počet císařských řezů v Česku loni mírně klesl. Činil 24,9 procenta porodů, což je méně než průměr v EU. V polovině ostatních států EU byl počet císařských řezů 25,2 procenta všech porodů.
“V současné době je císařský řez operace naprosto bezpečná, ale to je pouze krátkodobý pohled, protože musíme brát v potaz také dlouhodobé výsledky a ty tak pozitivní nejsou,” řekl Pařízek. Ženy mívají po císařském porodu větší potíže s kojením a déle se zotavují. Pro budoucí zdravotní vývoj dítěte je zase podle Pařízka důležité, aby se na něj přenesli mikrobi z matčiných porodních cest.
“Je prokázáno, že pokud není optimálně provedeno bakteriální osídlení miminka v prvních dnech, týdnech, měsících života, hrozí různé následky v dětství i dospělosti člověka,” upozornil lékař. V dětství pak mohou být děti náchylnější k různým infekcím, alergiím, astma, cukrovce prvního typu, celiakii, obezitě, poruchám imunity i mozku a míchy. Později v dospělosti je zase podle Pařízka vyšší riziko onemocnění srdce a cév, střevních zánětů, rakoviny, cukrovky druhého typu a psychických problémů.