Vyhledávání
Zavřít
Změna času je nesmysl a pro tělo je nepřirozená, říkají lékaři i energetici. ANKETA
V České republice, jako ve většině evropských zemí, začne v noci na neděli platit letní čas. Ve 02:00 si lidé musejí posunout hodinky o hodinu dopředu, takže noc ze soboty na neděli bude o 60 minut kratší. Přinese to pozdější rozednívání, ale také pozdější stmívání.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.
[totalpoll id=”172831″]
Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek. V současnosti už ale tento důvod nemá opodstatnění. Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž v minulých letech opakovaně řekl, že změna času zřejmě nemá na spotřebu elektřiny žádný vliv.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví také předloni v říjnu uvedli, že změna času je pro lidské tělo nepřirozená. Podle nich se tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat, může to trvat i více než týden.
Američtí vědci pak předloni uveřejnili studii, podle níž den po zavedení letního času se o 25 procent zvyšuje počet srdečních záchvatů. Po přechodu na zimní čas jich naopak prakticky stejným poměrem ubylo. Studie ale také uvedla, že s jistotou příčiny růstu či poklesu infarktů po změnách času nemůže určit.
Vláda loni v říjnu rozhodla, že letní čas se bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října.
Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy právě kvůli energetickým úsporám. Ty jsou již v současnosti minimální, což přiznala i Evropská komise i české ministerstvo práce a sociálních věcí.