Vyhledávání
Život neměli jednoduchý. Psi z českých laboratoří dostanou druhou šanci a mohou do adopce
Jejich život rozhodně nepřipomínal procházku růžovou zahradou. Psi z laboratoří poznali jen sterilní zázemí, kde podstupovali nejrůznější nepříjemné a mnohdy bolestivé zákroky a bezútěšný odpočinek v kovových klecích. Nyní ale mají šanci na druhou šanci. Informaci uvedl Denik.cz.
Řeč je o bíglech, kteří oproti svým předchůdcům, kteří byli po pokusech často utraceni, mají tito hafani nyní šanci na nový život. Ochránci zvířat vyhráli boj s úředními obstrukcemi a v Česku začnou nabízet k adopci psy, kteří si prošli laboratorními pokusy. Projekt nese název “Druhá šance u Františka” a nyní hledá domov pro desítky tříletých psů, kteří zatím našli svůj domov útulku Borovno ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku.
„Bíglové prošli takzvanými lehkými a středně těžkými pokusy spojených především s výrobou léčiv. “V našem zařízení je socializujeme a pomáháme jim získat návyky pro lidsko-psí soužití a obnovit důvěru v lidi. Pejskové byli psychicky ve špatném stavu,“ popsala Andrea Kolmanová, zakladatelka projektu. Ani pro pracovníky v útulku to není jednoduchá práce, protože vystresováni psi se při kontaktu s lidmi často pokálejí či pomočí strachem. Neumí chodit ani na vodítku a kontaktu se vyhýbají.
Bígly byli vyšlechtěni jako lovecké plemeno a dnes jsou oblíbeným společníkem. Jejich povaha je důvod, proč jsou pro laboratorní účely chováni po celém světě. V loňském roce se na internet dostalo video z madridské laboratoře, kde pracovníci psy týrali a pak je nechali zemřít na řízené vykrvácení. Následně se ukázalo, že to není výjimka, ale bohužel běžná praxe. Bíglové jsou laboratořemi oblíbení pro svou milou neagresivní povahu. “Proti člověku nezasáhnou, raději trpí. Navíc mají bezproblémové porody s mnoha štěňaty, feny jsou velmi samostatné matky, takže pro chov na množství, které laboratoře chtějí, je to ideální,“ popisuje Kolmanová.
Aby psi dostali šanci na druhý život, se snaží různé organizace po celém světě. Nicméně narážejí na legislativní problémy, které jim všechno ztěžují. To zažívá i Druhá šance u Františka. „Nelze zazvonit u laboratoře a říct, já bych si vzal psy, které už nepotřebujete domů. Podmínky, za jakých mohou psi do adopce, určuje zákon, který si klade nároky na prostředí i socializaci s nimi. Samozřejmě musí být také vůle u těch laboratořích, aby byly ochotny je do adopcí propustit,“ vysvětluje Kolmanová.
Pokusy probíhají v Česku nejen v soukromých laboratořích, ale i na akademické půdě. Loni zaznamenalo Ministerstvo zemědělství 252 tisíc pokusů. Nejčastěji se jedná o pokusy na myších a potkanech, ale nevyhýbají se ani kozám, prasatům či kočkám. To, že by si ale lidé adoptovali tato zvířata, není v Česku úplně zažité. „Veřejnost projevuje o osud těchto zvířat vysoký zájem, ale odhadujeme, že adopcí jsou naprosto minimální počty. V České republice víme o psech, králících a potkanech. Ty dává každý rok k adopci veterinární fakulta, která je používá při studiu,“ říká Barbora Bartušková Večlová z organizace Svoboda zvířat.