Vladimír Keblúšek: Zdražování se nevyhneme ani na horách. Zdražení o 10-15% je ještě snesitelné

Z televize a rádia na hory. Profesní cesta reportéra Vladimíra Keblúška se z médií přesunula na hory. Jak ho ovlivnil covid? A jak moc se bude v penzionech a ve skiareálech zdražovat? V Press klubu Čestmíra Straktého byl hostem bývalý reportér Vladimír Keblúšek.

Svět médií opustil a vrhnul se do podnikání. Vladimír Keblúšek je bývalý reportér televize Nova a České televize a Frekvence 1, nyní se ale věnuje byznysu na horách. „Člověk někdy dojde do bodu, kdy se musí rozhodnout, co bude dělat dál. Před třemi lety jsem si řekl, že potřebuju jít dál a jinam. Práce reportéra nikdy nekončí, je to nekonečný příběh. Patnáct let jsem byl v televizi nebo v rádiu a je to tak, že člověk natočí jednu reportáž a večer přemýšlí, co bude dělat druhý den ráno od sedmi hodin a jak natočí další reportáž. Někdo to dokáže a je pořád plný energie, ale já mám problém ten, že toho potřebuji dělat hodně. Novinařina mě bavila, ale potřebuju pořád zkoušet něco nového,” říká bývalý reportér. Nejvíce se mu po práci zastesklo během voleb. „Do volebních štábů jsme se vždycky všichni těšili, většinou jsme vysílali ve dvou, já s Danielem Takáčem.”

Televize mu nechybí, ale přiznává, že se mu stýská po rádiu. S Frekvencí 1 má své bohaté zkušenosti, vysílal zde v roce 2011 a 2012. „Zjistil jsem, že je to něco, co bych chtěl zase někdy zkusit.” Aktuálně se těší na zimní sezónu na horách, kde má svou restauraci a také spolupracuje se ski areálem a plně se připravují na nadcházející zimu. „Otevřelo mi to nové obzory. Zjistil jsem, jak se zasněžuje, jak se jezdí s rolbou, jak je to těžká práce a je úžasné, jak člověk poznává nové věci.”

Rozhodujeme se, zda udělat na svatomartinské hody husu nebo kachnu

Odchod z televize ale neměl jednoduchý. „Skončil jsem v únoru a v březnu přišel covid. Nikdo nevěděl, jak to bude, řekli nám, ať jsme doma, nikam nechodíme a všichni se začali bát. V první vlně jsme jako zaměstnanci bydleli všichni spolu na penzionu. Pak už to začalo být horší, protože došly rezervy a museli jsme přemýšlet, co dál. Říkali jsme si, že už to nebude dál pokračovat, že to nejhorší máme za sebou a bylo to ještě horší. U nás na Bublavě to není jednoduché, ale zkusili jsme dělat rozvozy, mít otevřené okýnko, stravovali jsme i policisty na hranicích. Nevěřil jsem tomu, že u nás chytne rozvoz a dneska už jsou dvě restaurace, které tam rozváží a zůstalo to,” popisuje Keblúšek, který si myslí, že kdyby covid nebyl, jsou o dva roky dál v investicích nebo v modernizaci. „Nabylo nás to v tom, že to dokážeme zvládnout, vymysleli jsme, jak to přežít a začali uvažovat jinak. Všechno zlé je pro něco dobré.”

Po covidu ale přichází další starosti, což je zvýšení cen za energie. Hodně se v této souvislosti mluví o zasněžování. „Problém je v tom, že v České republice se bez zasněžování nedá otevřít žádný areál, protože když potřebujete, aby vám sníh vydržel, tak ho musíte promíchat s technickým a pak máte šanci, že budete lyžovat třeba o měsíc déle, protože má úplně jiné podmínky pro tání než přírodní sníh. Myslím si, že areály to nějak zvládnou, úvahy jsou třeba o tom, že se zredukuje večerní lyžování, ale jsou to věci, které budou nejméně bolet. Zdražování se nevyhneme ani na horách, ale zdražení o 10-15% je ještě snesitelné. Některé věci šly až o 150%. Podepíše se to ale třeba na investicích, i když hledáme všude, jak ušetřit a snažíme se zapojit nové technologie. V pohostinství se rozhodujete, zda uděláte svatomartinské hody, ale ne s husou, ale s kachnou,” vysvětluje Vladimír Keblúšek.

Životní styl - další články