Podvádí i ti, co by nikdy nepodvedli. Proč se nevěry dopouští i ti spokojení a zamilovaní partneři

Nevěra byla, je a bude. Dnes je tak snadné zahnout. Stačí pár kliků na telefonu a potencionální nevěra se už vznáší ve vzduchu. Ale ani dřív lidem nic nebránilo vynaložit trochu větší úsilí a najít si, ať už plánovaně nebo ne, milenku či milence. A nejčastější otázkou podváděného pak není S kým?, ale především Proč? A někdy se odpověď hledá skutečně těžko.

Spousta lidí si myslí, že pokud někdo svého partnera doopravdy miluje, tak ho nepodvede. A pokud ho podvede, tak ho ve skutečnosti nemiluje. Je to však hloupost. Nevěry se dopouští i ti, kteří svého partnera nade všechno milují a na jejich partnerském vztahu by vůbec nic neměnili.

Samozřejmě je jednoduší házet vinu za naši nevěru na ostatní, špatně fungující vztah, partnera, jeho nedostatečnou sexuální aktivitu. Výmluv a argumentů si člověk nejen sám před sebou dokáže vymyslet hodně, když chce své chování nějaký způsobem omluvit a odůvodnit. Co ale pokud skutečně žádný důvod nemáme?

Strach z opuštěnosti je metla našeho století. Psychické potíže podle lékaře způsobují nemoci

Příčinám nevěry lidstvo doposud plně nerozumí. Sex je pro lidi pocitem svobody, sebevyjádření a nikdy nekončícího potěšení. Pokud se nevěry dopustíme, nemusíme se vždy odvracet od svého protějšku, ale spíš od toho, kým jsme se stali. Nevěrou hledáme potvrzení o své vlastní výjimečnosti a potřebujeme být objektem vášně někoho jiného.

Někdy tedy v naší nevěře nehraje náš partner vůbec žádnou roli. Jsme jenom my a naše poznání sebe sama za pomoci sexuálního zájmu idealizovaného člověka. Ano, milence či milenku si idealizujeme, jelikož s ním nemusíme řešit běžné každodenní starosti, jako kdo zase neumyl nádobí.

Životní styl - další články