Největším alergenem je bříza. Obsahuje až pět miliard pylu na jednu jehnědu, říká Dagmar Honsová

Jsou Velikonoce svátky jara nebo ještě poslední záchvěvy zimy? V letošním roce se jedná spíše o tu druhou variantu, ale podle Dagmar Honsové je to tím, že jsou poměrně brzy. A jaké jsou dubnové pranostiky? A co všechno má vliv na alergie? Podcast Modré z nebe s Dagmar Honsovou a Ondrou Kubalou si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Máme tady duben a s ním i pranostiky. Nejznámější je ´Duben, ještě tam budeme.ˇ „Ověřitelná rozhodně a ověřuje se nám prakticky každý den. Studené severní proudění na území Česka v průběhu dubna je naprosto běžné. Běžné ale není to, že v únoru nebo v březnu byly teploty nad 20°C a docházelo k nárůstu vegetace. Naši předkové si ale vpádů studeného vzduchu všímali a tahle pranostika je přesná,” usmívá se Dagmar Honsová a vysvětluje i tuto ´Aprílové počasí má daleko do krásy´. „V průběhu dne se může vystřídat nejrůznější počasí a teploty hodně lítají, tak to může být spojené s tím, že člověk moc neví, jak se obléknout.”

Velikonoce jsou křesťanský svátek a Honsová je známá tím, že má ráda kroniky a historii počasí. „První jsem si prolistovala Kosmovu kroniku a rok 1092, kdy velikonoční týden byl na začátku dubnu a přinesl velmi výrazné ochlazení, sněžení a je popisován jako studený týden, za které by se nemusela stydět ani zima. V posledních letech jsme ale přepisovaly tabulky maximálních teplotních rekordů, než ty minimální a mám z nich tak větší radost. Ale chápu, že takové teploty jako máme teď popálily kvetoucí stromy jako jsou meruňky, mandloně, ale je to dáno tím, že letošní vegetační období začalo velmi brzy a stromy kvetly o tři týdny dříve, než je tomu normálně,” vysvětluje Honsová.

Za různé teploty na Velikonoce může to, kdy se slaví

Dají se Velikonoce považovat za svátky jara? „Rok 1518 byly na Velikonoce tuhé mrazy, v roce 1713 byl tak proměnlivý duben, že zatímco ještě před Velikonocemi chodili bosí, tak na Velikonoce udeřil tuhý mráz. Ale v roce 1521 meruňky na Velikonoce kvetly a mráz je nespálil.” I tak se ale nedá říct, zda jsou Velikonoce svátky jara, protože je každý rok slavíme jindy. „Jsou první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční neděli tak můžeme najít od 20. března do 25. dubna a za tu dobu průměrně teploty v pražském Klementinu vzrostou z 5,4°C na 10,2°C.” Honsová ale uklidňuje, že po Velikonocích už k nám nebude proudit polární vzduch od severovýchodu, který se sem dostával a jiné proudění se do Evropy ani dostávat nemohlo.

V dubnu trápí bříza, v květnu trávy

Velkým jarním tématem jsou i alergie. „První alergeny se mohou objevovat už v první polovině ledna, záleží na teplotách, ale největší problémy přichází v dubnu. Začíná kvést bříza, což je nejvíce alergizující pyl v ovzduší jara, než přijdou trávy. Obsahuje až pět milionů zrn pylu na jednu jehnědu a pylová zrna se velmi dobře rozfoukávají, protože potřebují mírný vítr,” vysvětluje meteoroložka. Pak tomu sekundují trávy, které začínají v průběhu května. V dubnu se ještě můžete setkat s pylem jasanu, topolu, olše či ovocnými stromy, ale ty jsou málo alergizující.

Na alergie má vliv i různé typy počasí. „Různé typy pylů potřebují různé rychlosti větru a záleží na tom, jak je pyl veliký. Pro ideální rozptyl pylu břízy je nejlepší mírný až čerstvý vítr. Co se deště týče, je hodně důležitá doba, kdy prší a kolik toho spadne. Ideální je noční vydatný déšť, kdy spláchne pylová zrna a člověk může běhat klidně celý den,” usmívá se Honsová. Důležitá je i teplota při uvolňování pylu. „U stromů se uvolňuje jakmile je mezi 13-15°C, tráva potřebuje 18-28°C. Jakmile se teploty vyšplhají nad 28°C, tak uvolňování pylů se výrazně snižuje.Velkou roli hraje i délka slunečního svitu, která je rozhodující pro produkci pylu kvůli fotosyntéze. Pokud je zataženo, tak rostliny a stromy budou produkovat méně pylu, než když je jasno.” Podcast Modré z nebe s Dagmar Honsovou a Ondrou Kubalou si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Životní styl - další články