Vyhledávání
Zavřít
Může kočka odhalit vraha? Nová studie ukazuje překvapivé výsledky
Ilustrační foto (Zdroj: Profimedia)
Máte doma kočku? Tak to možná vlastníte i soukromého čtyřnohého detektiva. Australští vědci zjistili, že micky by mohly být nápomocné k odhalování trestných činů. Informaci přinesl server Science Alert.
Studii, kterou zveřejnil web Science Alert a byla publikovaná ve vědeckém magazínu Forensic Science International: Genetics Supplement Series a je vůbec první, která se zabývá množství přenosu lidské DNA na kočku. Je tedy jasné, že celá problematika se bude muset i nadále zkoumat, ale nyní se dá hovořit o správném kroku.
Pokud se závěry vědců potvrdí, budou se kočky moci využívat i v kriminalistice, především v odhalování trestných činů. „Sběr lidské DNA by měl být důležitou součástí ohledávání místa činu. Dosud se však nevědělo, že stopy DNA se mohou přenést i na mazlíčky, kteří s námi sdílejí domácnost, zejména psy a kočky,“ upozornila forenzní vědkyně Heidi Monkman z Flidersovy univerzity. „Tato zvířata mohou poskytnout vysoce relevantní důkaz toho, kdo domácnost navštívil,“ dodala.
Lidé zanechávají své DNA úplně všude, stačí často i letmý dotyk s předmětem. Někdy ani není nutné, aby se něčeho dotyčný dotkl, stačí třeba i prostřednictvím kožních buněk či vlasů. Proto není divu, že by roli mohli sehrát i domácí mazlíčkové. Vědkyně se spojila s forenzním vědcem Rolandem van Oorchotem z policejního oddělení v australské Victorii a chtěli zjistit, zda kočky mohou uchovávat stopy DNA.
Studie se zúčastnilo dvacet koček z patnácti různých domácnostech. Vědci nejprve otřeli dvakrát prst na pravé straně každého zvířete a následně shromáždili vzorky DNA od většiny lidských účastníků výzkumu s výjimkou jednoho nezletilého dítěte, všechny vzorky byly následně zpracovány. Majitelé museli i vyplnit dotazník, který obsahoval třeba otázky, zda se micek dotýká více členů rodiny či někdo cizí.
Rozpoznatelné stopy DNA objevili vědci z 80% výtěrů kočičí srsti. Množství neovlivňovala ani délka kočičí srsti či doba, která uběhla od kontaktu s člověkem a zvířetem. Profily DNA pak bylo možno vytvořit u 70% vzorků a většina z nich patřila lidem, kteří s kočkou bydlí. Žádné z DNA ale nepřišlo minimálně dva týdny před odběry do kontaktu s lidmi mimo svou domácnost, upozornil sever Science Alert.
Výzkum přinesl i jeden zajímavý výsledek. Ve čtyřčlenné domácnosti, kterou tvořili dva lidé a dvě kočky nesla jedna z nich – bezsrstá spynhx stopy DNA třetího neznámého člověka, ale druhá – krátkosrstý ragdoll ne. Obě se ale stýkaly se stejnými lidmi. „Nezjistili jsme, jakým způsobem se na ni vzorek DNA dostal, ani jak dlouho na ní přetrvával,“ uzavřeli vědci.