Vyhledávání
Miminko, puberťák, dospělák. Jaká jsou životní stádia kočky? A jaký zdravotní stav k nim patří?
Ilustrační foto (Shutterstock)
Kočky patří v řadě zemí k nejoblíbenějším domácím mazlíčkům. Spousta majitelů koček považuje svého mazlíčka za nepostradatelného společníka. Mnohdy však nemají ani ponětí o tom, jak se zdravotní stav jejich koček v průběhu života vyvíjí. S informacemi přišel web Boehringer Ingelheim.
Zdravotní potřeby koček se mění s přibývajícími léty. Rozeznáváme celkem 6 životních stádií života koček: kotě, mladá kočka, dospělá kočka, zralá kočka, stará kočka a velmi stará kočka. Každé stádium se vyznačuje náchylností k různým zdravotním problémům. Naučíte-li se v jednotlivých etapách na tyto obtíže dávat pozor, pomůžete své kočce prožít delší, zdravější a šťastnější život.
Kotě (od narození do 6 měsíců)
V tomto období je vhodné nechat kočku zkontrolovat kvůli různým vrozeným problémům jako rozštěp patra nebo kýla. Vyplatí se také s odborníkem probrat témata jako krmení, životní styl, vakcinace, odčervení, kastrace či očipování. Ujistěte se, že podmínky a sociální prostředí vaší domácnosti vyhovují potřebám kotěte – pomůžete tím předejít vzniku případných poruch chování.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Mladá kočka (od 7 měsíců do 2 let)
Mezi běžná onemocnění mladých koček patří infekční choroby (dbejte proto na pravidelná očkování) a také různé úrazy spojené s lovem či bojem. Mladé kočky jsou totiž velmi aktivní a rády objevují svět. Během tohoto životního stádia kočky dospívají, a to jak fyzicky, tak duševně. Je proto důležité neustále hlídat prostředí, v němž se váš mazlíček pohybuje, stejně jako váhu a stravu vaší kočky, jelikož po kastraci může docházet k přibírání.
Dospělá kočka (od 3 do 6 let)
V průběhu dospělosti se mnoho venku žijících koček stále aktivně věnuje lovu, proto je důležité neustále dbát na očkování a odčervování. Většina dospělých koček se také potýká s dentálními problémy či nemocnými dásněmi, které mohou být značně bolestivé a vést až ke ztrátě zubů. Doporučujeme proto poradit se se svým zvěrolékařem, jak správně o chrup své kočky pečovat. Mezi další obtíže typické pro tuto životní etapu patří obezita, cystitida, střevní onemocnění, srdeční onemocnění a problémy s chováním.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Zralá kočka (od 7 do 10 let)
V 7 a více letech věku kočky stále vypadají mladě a jsou hravé. Můžou ale trpět onemocněními jako například cukrovkou, onemocněním ledvin, vyšším krevním tlakem, hypertyreózou a rakovinou. Důležité je tedy svou kočku bedlivě sledovat a všímat si obecných znaků nemocí jako špatně vypadající srst, letargie, úbytek váhy, zvracení, průjem, zácpa, změny v chuti k jídlu či pití, změny při močení a útlum aktivity. Mezi zralými a starými kočkami je rovněž nejvíce obézních koček, proto by měla být důsledná péče věnována také správnému krmení.
Stará kočka (od 11 do 14 let)
Pro toto období jsou typické drobné změny, například zvýšená spavost nebo útlum aktivity. Není však na místě svalovat každou změnu pouze na vysoký věk a neřešit ji. Jak kočky stárnou, dochází s vyšší pravděpodobností k rozvoji problémů jako je nadměrná aktivita štítné žlázy, vyšší tlak krve, onemocnění ledvin, artritida, diabetes a rakovina. Některé starší kočky také věnují méně péče svému zevnějšku, což může vyústit v problémy s kůží či srstí, popřípadě přerostlé drápky. Staré kočky mohou také méně jíst, například kvůli problémům se zuby či dásněmi nebo kvůli oslabenému čichu. Mnoho z těchto změn však lze úspěšně řešit, a i starší kočky tak mohou žít kvalitní život.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Velmi stará kočka (15 a více let)
Ve vysokém stáří se může snadno rozvinout několik zdravotních problémů najednou! Staré kočky více ohrožují problémy spojené s věkem jako je rakovina, onemocnění srdce a ledvin, nadměrná činnost štítné žlázy, vysoký krevní tlak, artritida či úbytek váhy v důsledku trávicích obtíží. Mnoho z těchto problémů se však dá dobře řešit – změny u své kočky byste tedy neměli přehlížet. Lékařská prohlídka je důležitá také pokud vaše kočka začne vykazovat známky kočičího ekvivalentu stařecké demence – zmatenost, uzavřenost, bezcílné bloudění po domácnosti, časté mňoukání.