Vyhledávání
Manželství není procházka růžovou zahradou. Připadala jsem si, jako kapr, který se chce nadechnout a nemůže, říká paní Vendula
Ilustrační foto (Zdroj: Shutterstock)
Asi všichni se shodnou na tom, že manželství není jednoduchá záležitost. S tím souhlasí i paní Vendula, která se se svým příběhem svěřila Ivě Nebesařové v podcastu Láska. Ten si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.
Paní Vendula žije se svým manželem přes 40 let. Na první pohled vypadají jako sehraný a krásný pár. Tím také jsou, ale za dobu manželství se musel jejich vztah potýkat s problémy jako je alkohol nebo nevěra. „Se svojí první láskou jsme chodila sedm let a bylo to hrozně hezký. Ale bohužel on pil na střední škole, což bylo bohužel běžné,” vzpomíná paní Vendula, která dospívání prožila v 60. a 70. letech. Informací o sexu v té době moc nebavilo a rodiče se o tomto tématu s dětmi vůbec nebavili. „Mám starší sestru a kamarádky, se kterými jsme se o tom bavili. Neměla jsem prudérní rodiče ani babičku. Máma s tátou před námi občas chodili i nazí, stud tam nebyl, všechno bylo přirozený. Kdybych měla odvahu se mamky na něco zeptat, tak věřím, že by mi odpověděla.”
Paní Vendula se se svým budoucím manželem seznámila v Praze na Akademii výtvarného umění. V tu dobu ale chodila ještě se svou první láskou. „Sehrála v tom touha po dětech, protože jsem měla věk, kdy jsem o dětech přemýšlela. Můj první kluk je ještě nechtěl, ale tenhle si s nimi rozuměl a měl je moc rád. Byl dobrosrdečný, extrovert, pořád se smál a byl to velký srdcař. To mi hrozně imponovalo, protože mě bylo už 26 let, kdy moje vrstevnice už rodiny měly,” popisuje Vendula. Oba chtěli to samé, a jak Vendula říká, láska pak naskočila docela rychle. Brali se jakmile absolvovali školu a svatba pro ně oba byla velmi důležitá.
Byla jsem vychována, že žena musí všechno vydržet
Vendula byla do svého muže velmi zamilovaná, ale zamilovanost se postupem času změnila. „Manželství není jednoduchá procházka životem, protože na té cestě je spoustu zádrhelů. Narodí se děti, což pro mě byla velká zodpovědnost a u něj jsem občas cítila, že on to tak nemá. Postupem času to přecházelo na mě a nesla jsem to sama na zádech. Přirovnala bych to k tomu, že jsem žila pod hladinou, vynořila jsem se, trochu jsem se nadechla a zase jsem se potopila. V tom nadechnutí jsem si říkala, že to pochopil a že to bude jiný. A za měsíc to bylo zase úplně stejný,” popisuje Vendula, která přiznává, že chtěla z manželství i odejít. „Fungoval nám sex a ve vztahu byla úcta. Můj muž má spoustu kvalit, není to jen o těch negativních věcech. Můj postoj k tomu vztahu nebyl úplně dobrý, protože jsem byla vychována, že žena musí všechno vydržet. Taky jsem to musela vydržet a neuměla jsem říct ne.”
Vendula musela zvládnout manželovy milenky i jeho zálibu v alkoholu. „Začalo to už na škole, kde bylo běžné, že pijí studenti s profesory. Já do toho naštěstí nespadla, ale můj muž se do toho nořil víc a víc. Na oslavě jeho 50. narozenin jsem konečně řekla, že dost a on odešel na léčení. Jako jedna z mála manželek jsem tam chodila s ním. Většina chlapů už měla ten život tak rozbouraný, že byli sami. Těm se těžko přestává pít. Tam jsem pochopila, jak chlapi vnímají jen sami sebe, nezahrnují do svých problémů rodinu. Překvapilo mě to, protože jsem si myslela, že vědí, že svým pitím ničí celou rodinu,” říká Vendula.
Její muž ale svou závislost překonal a nepije už 23 let. Až teprve poté si Vendula uvědomila, jak těžký batoh nesla na zádech a že žila život svého muže. I přesto ale na svého muže nezanevřela. „To, že mezi námi ta láska je, dokazuje, že jsme spolu tak dlouho. Jsem vděčná, že jsem tím prošli, protože jinak by ze mě byla naivní Vendulka, která by se pořád usmívala a nevěděla by o čem je život. Jsem ráda, že ten život nebyl jednoduchý, protože mě to hodně posunulo. Dostala jsem se nad tu vodu a dívám se na to z výšky,” uzavírá Vendula.