Vyhledávání
Zavřít
Jezte sezónně! Po jakých potravinách máte sáhnout v lednu a proč bychom to měli dělat?
Ilustrační foto. (Zdroj: Shutterstock)
Určitě už jste někdy slyšeli, že v zimě bychom neměli jíst rajčata a na podzim bychom měli konzumovat dýni. Má to své důvody, které si vyjmenujeme. Pro každé roční období i každý měsíc je určená velká spousta surovin, které je vhodné jíst a vařit z nich, takže se jistě jen tak nestane, že byste si ze sezónních jídel nevybrali žádné, které vám chutná. Naopak vám tohle uvažování může pomoci při věčném problému "co mám dnes uvařit". Jaké suroviny se mají konzumovat v lednu? Na to odpovídá web NATU.cz.
Až na pár otužilých šílenců většina lidí přizpůsobí oblékání ročnímu období. Když je zima, obléknete se teple, když je polovina letních prázdnin, šálu si na sebe nevezmete. Stejný princip funguje, i co se týče jídla. Proč bychom se měli nechat v lednu zlákat regály plnými červených jahod uměle dozrávaných v supermarketech? Nejmenujeme se Marušky a nechodíme hledat dvanáct měsíčků.
Sezónní suroviny – co to znamená?
Jedná se o potraviny, které v daném období přirozeně dozrávají. Pokud nemáte vůbec žádný přehled o tom, které to jsou, malou pomůckou vám může být to, že jsou snadno k dostání i mimo supermarkety, například na farmářských trzích nebo z místních chovů. A nejedná se pouze o ovoce a zeleninu, ale také o maso, houby a jiné.
Proč bychom se měli stravovat sezónně?
Je k tomu hned několik důvodů. Sezónní potraviny jsou o dost čerstvější než potraviny dovezené z druhého konce světa, protože nevyžadují přepravu na velké vzdálenosti a mohou tak v klidu dozrát do svého ideálního stádia. Aby byly určité druhy ovoce a zeleniny dostupné celoročně, trhají se ještě nezralé a používají se tzv. dozrávací prostředky. Patří sem chemikálie, plyny, tepelné procesy, nebo jedlá fólie.
Ovoce a zelenina, které jsou konzumovány během příslušných ročních období, jsou nutričně hustší. Naše tělo potřebuje v každém ročním období něco jiného – na jaře očistit, v létě osvěžit a v chladných měsících zase nabrat sílu a vitamíny.
Masově vyráběné produkty určené k uspokojení celosvětové poptávky spotřebitelů mají tendenci trpět nedostatkem chuti. Cílem velkých komerčních farem je produkovat co největší množství daného produktu. Bohužel množství a vzhled přebíjí chuť. Zkuste někdy koupit rajčata od souseda a rajčata ze supermarketu. I slepý pozná rozdíl.
Potraviny, které jsou pěstované lokálně, jsou výrazně šetrnější k naší planetě, a to hned z několika důvodů. Ovoce nebo zelenina, kterou zakoupíte od místního farmáře pravděpodobně neurazila více než desítky kilometrů, zatímco česnek z Číny má za sebou dlouhou, úmornou cestu a spoustu vypuštěných emisí.
Když je ovoce nebo zelenina v sezóně, je ho hodně, a proto není divu, že je k dispozici za nižší cenu. V sezónně okurek a cuket tak pořídíte obě potraviny za hubičku, zatímco za jahody v zimě si rozhodně připlatíte.
Jaké potraviny jíst v lednu?
Leden a obecně zimní měsíce jsou na sezónní potraviny chudší, to ovšem neznamená, že nám matka příroda nenadělí žádné své poklady. V zimních měsících si můžeme užívat hojnosti kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, brambory), která má úžasnou chuť, výrazné aroma a obsahuje velké množství důležitých vitamínů, které naše tělo v zimě potřebuje nejvíce.
Mezi další vhodné potraviny patří batáty, pórek, kaštany, růžičková kapusta, řeřicha, tuřín… V lednu platí, že nejlepší je zpracovávat lokálně skladované potraviny od místních farmářů a zemědělců, např.: celer, cibuli, kapustu, kedlubnu, pastinák, petržel, ředkev, řepu, zelí nebo z řad ovoce jablka a hrušky.
Můžeme připravit chutné polévky a krémy, husté omáčky, saláty z pečené zeleniny a pro milovníky sladkého teplé moučníky v podobě pudinků, závinů, koláčů, crumble nebo např. pyré.
Jednou z nejvděčnějších skupin potravin jsou obiloviny a luštěniny, které lze skladovat a konzumovat za každého ročního období. V zimě nám ovšem přináší nejlepší požitky, taková horká ovesná kaše zahřeje jak tělo, tak duši. K tradičním českým obilovinám a luštěninám patří: pohanka, jáhly (proso), kukuřice, pšenice, ječmen, žito, hrách či fazole.