Dobrovolník v Latě je profesionální kamarád. Člověk, kterého mladý dospívající potřebuje, říká ředitelka organizace

Každý člověk si občas potřebuje popovídat s kamarádem a s člověkem, který ho nesoudí. Pro delikventní mládež často ale nikdo takový není. Proto přichází organizace Lata, která těmto lidem pomáhá. Hosty pořadu Dobro skladem byla ředitelka organizace Markéta Ježková a dobrovolnice Karolína. Podcast si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Nezisková organizace Lata už 28 let pomáhá dospívajícím a jejich rodinám v nelehkých životních situacích. Jedním z jejich projektů je program Ve dvou se to lépe táhne, který je určený pro mladé lidi od 12 do 26 let. Lata jim poskytne věkově blízkého parťáka, který je prověřený dobrovolník. Ten dotyčnému může pomoct v těžké životní situaci nebo poradit, jak kvalitně trávit svůj volný čas. „Pan docent Oldřich Matoušek, který Latu založil, věřil, že se dá pomáhat i delikventní mládeži, která má za sebou něco negativního. Doufal, že by to mohlo fungovat i ve skupině, proto vzal s sebou na pobyty dobrovolníky a delikventy. Jenže se ukázalo, že lidé ve skupině nepřijímají to pozitivní, ale to negativní. Proto se rozhodl, že zkusí jen dvojice, což držíme celou dobu. To, že vrstevník může pomáhat vrstevníkovi, je ideální myšlenka,“ popisuje Markéta Ježková.

Dospívání je velice náročný životní úsek, proto je nutné pomáhat právě této věkové kategorii. „Roli tam může hrát i horší sociální postavení, psychické zdraví nebo to, že si nemohou najít kamarády. V Latě ale věříme, že mladá generace to vždycky dá, ale musí vyrůstat v rodině, která jim věří a mají vedle sebe nějakou podporu, u nás dobrovolníka,“ dodává Ježková s tím, že dospívající mají často nízké sebevědomí a nedokážou komunikovat. „Jsou to věci, na kterých se dá pracovat. Potkávají se na dvě až tři odpoledne v měsíci. Dobrovolník mladého vyslechne a nenechá ho ve štychu. Je to profesionální kamarád, ale je to člověk, kterého ten mladý člověk potřebuje,” popisuje. O dobrovolníky mají velkou nouzi, ale musí to být člověk, kterému je do 30 let a má dost volného času.

Je super být dobrovolník, ale je nutné si říct, na co mám

Stát se dobrovolníkem v Latě není jen tak. Zájemci absolvují pohovor i speciální výcvik. „Dobrovolnictví u nás je jedno z nejtěžších, ale zároveň nejkrásnější a nejvíce rozvojových. Každý má na začátku obavy, ale všichni jsou pak nadšení. Na začátku potřebujeme mentory dobře poznat a pohlídat si, aby je to psychicky nesemlelo. Není jednoduché se potkat s člověkem, se kterým by dobrovolníci ve své komunitě asi nepotkali. Potřebujeme empatické lidi, které si dovedou držet hranice a umí dávat zpětné vazby,” vysvětluje ředitelka organizace. Dobrovolnice Karolína přiznává, že měla z první schůzky se svou klientkou strach. „Opadlo to ze mě, když sem jí viděla. Na obou stranách nejprve převládala nervozita, ale pak jsme měly obě radost. Jsme rády, že jsme potkaly někoho nového a zajímavého.”

Většina klientů, kteří do Laty přicházejí, přijdou dobrovolně. „To jsou většinou ti starší, kteří si už nějaký problém uvědomují. Mladší si myslí, že jsou v pohodě a že jim ostatní něco nutí. Ty k nám dovedou rodiče. Mladí lidé vnímají, co se děje a často jsou z toho psychicky na dně. Chodí k nám lidé, kteří potřebují podpořit v psychických problémech. To je pro nás už daleko od té původní skupiny delikventní mládež, ale i tak se snažíme pomoct,” říká Ježková. Sama Karolína přiznává, že s problémy, které klient má, nepracuje. „Nedozvím se diagnózu toho člověka, to Lata neříká. Jako dobrovolník a klient si budujeme vztah, který stojí na pravidelných setkáních a na tom, co do toho vnáším já jako dobrovolník a on jako klient. Je super tady být jako dobrovolník, ale je nutné si říct, na co mám a co nemám. Když potřebuju, mohu říct lidem z Laty o pomoc,” vysvětluje dobrovolnice. „Nebyla jsem řešením, ale byla jsem podporou.” Podcast Dobro skladem si můžete poslechnout na platformě Youradio Talk.

Životní styl - další články