Bez masa, bez mléka. Škodí veganská strava našemu zdraví?

21. dubna 2018·Životní styl·Karolína Stránská

Počínaje koženou kabelkou přes kosmetiku testovanou na zvířatech až po vlněný svetr je veganství životní styl, který odmítá všechny výrobky pocházející ze zvířat. Jeho cílem je vyloučit pokud možno ze života všechno, co by přinášelo utrpení zvířatům, všechno, co by mělo negativní dopad na druhého. Tak to uvádí na svých internetových stránkách sdružení na ochranu zvířat L214. Strava je předmětem mnoha restrikcí, protože jsou z ní vyloučeny všechny potraviny živočišného původu, píše francouzský deník Le Figaro.

Je možné dodržovat takovou dietu, aniž by člověk trpěl nedostatkem ve výživě? “Je třeba rozlišovat veganství, vegetalismus a vegetariánství,” uvádí profesorka Irène Margaritisová, šéfka jednotky pro hodnocení rizik spojených s výživou při Národní agentuře pro potravinovou bezpečnost (ANSES). “Veganství je životní styl, jehož potravinovým režimem je vegetalismus. Vegani, stejně jako vegetaliáni, nejedí maso, ryby, vejce, mléčné výrobky ani med,” vysvětluje. Vegetaliáni jedí výhradně potraviny pocházející z rostlin, ovoce a zeleninu, cereálie či luštěniny. Naopak ne všichni vegetaliáni žijí veganským stylem. Pokud jde o vegetariánství, spočívá jen v tom, že je ze stravy vyloučeno pouze zvířecí maso, nikoli mléko a vejce.

Správný vegetariánský režim nepředstavuje žádná rizika, dokonce může být blahodárný pro kardiovaskulární systém. Totéž však neplatí o vegetalismu. “Tato dieta, pokud je správně dodržována, nepředstavuje rizika, ale vyžaduje zvláštní pozornost a pomoc lékaře nebo nutričního poradce,” říká Irène Margaritisová. Zároveň konstatuje, že vegetaliánská dieta dodržovaná amatérsky může mít dramatické dopady.

Hlavní riziko spočívá v nedostatku vitamínu B12. Vegetaliáni nemají žádný přísun tohoto vitamínu, který se nachází výhradně v mase a rybách a v menším množství v mléce a vejcích.

Vegetaliáni musejí rovněž dbát na to, aby měli přísun jódu, který zajišťuje jodizovaná sůl, ryby a mořské plody. Nedostatek vitamínu B12 a jódu je možno kompenzovat potravinovými doplňky.

Pokud jde o vápník a železo, jejichž přísun je z velké části zajišťován konzumací mléčných výrobků a masa, mohou mít vegetaliáni jejich dostatek kompenzovat díky konzumaci některých potravin rostlinného původu, které jsou bohaté na vápník, jako je brokolice nebo zelí, petržel, sója, tofu, mandle či sušené ovoce.

Železo se nachází v menším množství téměř všude, ale v méně stravitelné podobě než je tomu u masa. “Vitamín C pomáhá vstřebávání železa, a tak mají vegetaliáni zajištěn dobrý přísun, protože jedí velké množství ovoce a zeleniny,” uvádí Irène Margaritisová.

Lze říci, že je možné být vegetaliánem a neohrozit tím své zdraví? “U zdravého dospělého jedince je to možné. Musí však dávat dobrý pozor na to, co jí. Nestačí vyřadit potraviny živočišného původu a pokračovat ve stravování tak, jak tomu bylo dosud. Je třeba kompletně upravit celý jídelníček,” zdůrazňuje Irène Margaritisová.

S výjimkou vitamínu B12, který je třeba tělu dodávat v potravinových doplňcích, je možné mít při konzumaci produktů výhradně rostlinného původu vyváženou stravu, pokud jde o dospělého a zdravého jedince. To však neplatí pro těhotné nebo kojící ženy ani pro děti v období růstu, ani pro nemocné či staré osoby. Než se pustíme do vegetaliánského režimu, doporučuje se obrátit se na lékaře specialistu nebo nutričního poradce.

Zdroj: ČTK

Životní styl - další články