Vyhledávání
Zavřít
9. října došlo k obrovské katastrofě na přehradě Vajont. Kvůli masivnímu sesuvu půdy voda zničila několik měst
Katastrofa na přehradě Vajont. (Foto: Profimedia)
V roce 1961 se s velkou slávou dokončila přehrada na italské řece Vajont, pod horou Monte Toc, která dostala stejný název. V této době nikdo netušil, jakou katastrofu způsobí 9. října o dva roky později. Toho večera se do nádrže zřítila část hor, více než 200 miliónů metrů krychlových horniny. To způsobilo, že 30-50 miliónů m³ vody na sebe vzalo podobu více než 200 m vysoké vlny, která se převalila přes hráz a zcela zničila městečko Longarone a několik dalších vesnic. O život tehdy přišlo více než 2000 lidí. Na vině byla série lidského pochybení.
S projektem na vybudování sítě velkolepého propojení přehrad v Dolomitech přišla elektrárenská firma SADE. Plán zahrnoval propojení vzájemně propojených štol, vyhloubených pod horami. Propojení celého systému pak měla řešit centrální hráz.
Volba padla na údolí řeky Vajont. Realizování projektu bylo schváleno roku 1943. K tomu došlo i přesto, že u schválení nebyl přítomen minimální předepsaný počet členů. Většina z nich byla v té době totiž ve válce. Výsledek hlasování v budoucnu ale nebyl nikdy zpochybněn.
Se stavbou se začalo až dlouho po válce v roce 1956. Po celou dobu ale stavitelské práce doprovázely problémy. Na nestabilní podloží hory Monte Toc upozorňovala v té době novinářka Tina Merlin. Její varovné články, ale nikdo nebral v potaz. Naopak byla stíhána pro pomluvu a rušení veřejného pořádku. Před soudem byla ale obžaloby zproštěna. Napuštění Vajontu i přes protesty místních obyvatel a výstrahy započalo v roce 1960. Už tehdy se na úpatí hory Monte Toc začaly objevovat trhliny, které se postupně rozšiřovaly. Postupně se tak stalo nevyhnutelné.
4. listopadu 1960 došlo k prvnímu sesuvu skalního masivu. Ten tehdy nenapáchal žádné markantní škody. Nepokoje ze strany starostů obcím blízkých nádrži se začaly po tomto incidentu stupňovat. Nádrž se ale postupně plnila dál, a to až do úrovně 715 m.n.m. Po překročení této hranice se příroda ozvala okamžitě. Na Monte Tocu se vytvořila 2 km dlouhá puklina a vzápětí se začala rozšiřovat.
Území ještě ke všemu zasáhlo zemětřesení o síle 4 stupňů Richterovy škály. V důsledku podmáčeného terénu, zemětřesení a nestabilního geologického podloží došlo 9. října 1963 ke katastrofě. Sesuv vytlačil masu vody přes hráz, která ničila vše, co jí přišlo do cesty. Samotná betonová hráz ale zůstala nepoškozena a na místě stojí dodnes. Soutěska těsně za hrází byla ale zasypána. Longarone bylo včetně několika dalších vesnic kompletně zničeno, asi 2000 obyvatel přišlo o život a přežít se podařilo jen málokomu. Teprve v roce 1968 se uskutečnil soud s několika inženýry a manažery společnosti SADE, vyvázli však pouze s mírnými tresty.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.