Vyhledávání
5. června Marshallův plán definitivně rozdělil Evropu na americkou a sovětskou sféru vlivu
Byla to idea, jak postavit rozbořenou poválečnou Evropu znovu na nohy. Řeč je o Marshallově plánu, který představoval jedinečnou hospodářskou pomoc válkou minimálně ochromené Ameriky a měl přispět k obnovení průmyslu, zemědělství a oživit mezinárodní obchod starého kontinentu. První návrh na investici do obnovy Evropy zazněl 5. června 1947. Pojďme se na něj podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
V prvních poválečných letech bylo v Evropě stále ještě mnoho jizev, které vznikly vojenským tažením, bombardováním a pustošením. Mnohé strategické průmyslové podniky ležely v troskách. Zvlášť byla poškozena dopravní infrastruktura, která byla častým terčem náletů. I když většina malých měst a vesnic neutrpěla fatálních škod, zničení silnic, železnic a přístavů způsobilo hospodářskou izolaci.
Evropu svíral hlad, a to zejména za tuhé zimy na přelomu roku 1946 až 1947. Extrémní situace už přesahovala možnosti jednotlivých států, tyto problémy řešit. Většina národů, které se účastnily války, byly ekonomicky i materiálně vyčerpány. Jediné státy jejíž infrastruktura nebyla významně poškozena byly USA a Kanada.
Když v roce 1947 nastoupil do funkce amerického ministra zahraničí generál George Marshall, upozorňoval na fakt, že peníze, které USA začínala do vybraných částí Evropy posílat, nemohou bobtnající krizi vyřešit. Po osobním setkání se Stalinem si navíc uvědomil, že Sověti takticky vyčkávají až se situace v Evropě, co se týče zásobování obyvatel potravinami, ještě zhorší. Lidé budou nespokojenější a vytvoří se lepší předpoklady pro vzestup komunistického hnutí a možného převzetí moci tamějšími komunistickými stranami.
Astronomické investice do obnovy Evropy musel schválit Kongres USA. Na jeho půdě Marshall argumentoval mimo jiné i tím, že se jedná o investici do míru a za stávajících podmínek jsou náklady nízké. Zjednodušeně řečeno, cílem plánu je nasytit hladové a zabránit šíření komunismu. Plán hospodářské obnovy Evropy, běžně známý jako Marshallův plán, dostal zelenou.
Evropské země viděly v Marshallově plánu obnovu ekonomiky. I Československo pomoc potřebovalo, ale vše záviselo na posledním slovu Sovětského svazu. Ten si to nepřál, a tak tehdejší vláda byla nucena jej odmítnout. Projekt Marshallova plánu stál americké daňové poplatníky přes 13 miliard dolarů. Sovětské země si ale mohly nechat o takové pomoci jen zdát.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.