Vyhledávání
Zavřít
12. září odstartovala ze Země Luna 16. Měsíční vzorky ze sondy zkoumali dokonce českoslovenští vědci
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
Sonda Luna 16 představuje jeden z největších úspěchů Sovětského svazu v souboji se Spojenými státy o dobývání Měsíce. Sonda na něm 12. září 1970 úspěšně přistála, odvrtala kus horniny a úspěšně jej dovezla zpět na Zemi. Věděli jste, že část vzorku mohli také zkoumat vědci v bývalém Československu?
Píše se rok 1970 a USA už nějakou dobu vede se Sovětským svazem válku o vesmírná prvenství. Sověti už vyslali do vesmíru prvního živého tvora – psa Lajku, prvního kosmonauta – Jurije Gagarina. Do centra pozornosti vesmírných objevovatelů se dostal Měsíc. V tomto Kreml ale značně zaostával. Byl to totiž rok, co se Armstrong společně s dalšími americkými kosmonauty jako první lidé procházeli po povrchu Měsíce. Sověti ale také toužili získat něco hmatatelného z jediné přirozené družice Země.
To měla zaručit automatická sonda Luna 16, která patřila do programu na zkoumání Měsíce, který v Sovětském svazu běžel jedenáctým rokem. 12. září byl pro sondu Luna dnem D. Na svou jedenáctidenní misi odstartovala z kosmodromu Bajkonur.
Vše šlo hladce. Během letu k Měsíci došlo pouze k jedné korekci trajektorie sondy. Do oběžné dráhy Měsíce vstoupila sonda čtyři dny po startu a na jeho povrchu přistála 20. září. Okamžitě po příletu začala speciální vrtačka pracovat a ještě před ránem odvrtala horninu. Odebraný vzorek poté dopravila do sondy, ta se odlepila od Měsíce a vyrazila zpět k Zemi. Přistála 24. září na území Kazachstánu. Pro Sovětský svaz představovalo přistání Luny 16 velký úspěch. Na povrch měsíce se totiž dostalo první autonomní vozítko a ještě ke všemu se se vzorky vrátilo domů.
Měsíční vzorky ze sondy Luna 16 zkoumali dokonce českoslovenští vědci. Měsíc je dones předmětem zkoumání světových vědců.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.