Vyhledávání
Zavřít
12. května se Pražané naposledy svezli koněspřežkou. Éru elektrických tramvají odstartoval František Křižík
Ilustrační foto. (Zdroj: Profimedia)
12. května 1905 naposledy do pražských ulic vyjela koněspřežná tramvaj. V té době se jednalo o nejdostupnější dopravní prostředek, který obsluhoval centrum města 25 let. Na sklonku 19. století ji postupně začala vytlačovat Křižíkova elektrická tramvaj. Pojďme se na historii tohoto dopravního prostředku podívat s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.
Provozovatelem kolejové pouliční dráhy tažené koňmi byla soukromá belgická firma Pražské tramvaje. Její éru odstartoval belgický průmyslník Édouard Otlet 23. září 1875. Firma začínala s 32 zaměstnanci. První trasu obsluhovalo 10 vozů a 32 koní. V roce 1892 už její provoz zajišťovalo 281 osob.
Koněspřežné tramvaje jezdily na šesti linkách o celkové délce 18,5 km. Nejdelší tratí byla v roce 1892 trasa z Karlína na Malou Stranu. Měřila necelých 5 km, bylo na nich 15 stanic a další tři zastávky. Linka za rok přepravila více jak 2 miliony cestujících.
Druhá, jenom o něco kratší linka, měřila 4,3 km a vedla ze Smíchovského nádraží do Jezdecké ulice, dnešní Havlíčková ulice. Nacházelo se zde 12 stanic a 4 zastávky a svezlo se s ní přes 1,5 milionů cestujících. Pražané a návštěvníci hlavního města mohli využít i spojení mezi Žižkovem a Křížovnickým náměstím. Královskými Vinohrady a Josefským náměstím a Bubenečskou oborou. Nejkratší linka o délce 1,1 km s 5 stanicemi a jednou zastávkou vedla ze Smíchova do Chotkovy ulice.
Tramvaje jezdily od 6:30 do 22:00 v intervalu sedmi minut. Měly průměrnou rychlost 8 km/h. Vozy nebyly číslované a odlišovaly se barevným symbolem ve speciálním kruhovém reflektoru, barvou tabule s názvem konečné stanice a také barvou jízdenek. Koněspřežná tramvaj se v době svého rozmachu těšila poměrně vysoké popularitě. Ne každý jí fandil, zejména majitelé povozů ji neměli rádi, jelikož ji považovali za konkurenci. Z toho důvodu blokovali často koleje, aby způsobili zpoždění a poškodili provozovatele.
Její konec se přiblížil v roce 1896, kdy František Křižík zahájil provoz elektrické tramvaje do Libně a Vysočan. V letech 1898 až 1905 byla koněspřežná tramvaj přebudována na elektrickou a sloučena do jedné sítě s elektrickými drahami v pražské aglomeraci.
Současná pražská tramvajová síť má celkem 148 km a patří mezi nejrozsáhlejší v Evropě. Říká se, že kdybyste z ulic města vzali všechny kolejnice a poskládali je rovně za sebou směrem na sever, dojeli byste po nich až do Drážďan.
Celý podcast Ozvěny minulosti si můžete poslechnout na Youradio Talk.