Vyhledávání
Zavřít
Proč vlastně jíme na Vánoce kapra? Češi jej mění za řízky a lososa
Ilustrační foto. (Zdroj: Depositphotos)
Kapr, tradiční symbol českých Vánoc, už nemá na slavnostních stolech tak výsadní postavení jako dříve. V posledních letech totiž přibývá rodin, které dávají přednost jiným jídlům. Nejčastěji to jsou smažené řízky, losos nebo jiné ryby, které se stále více prosazují jako moderní alternativy. Proč vlastně zrovna kapra na Štědrý den dle tradice konzumujeme?
Kapr na vánoční tabuli má svůj původ především v postních tradicích katolického náboženství, kdy bylo nutné vynechat maso teplokrevných zvířat. Ryba byla výjimkou, protože byla považována za postní pokrm. Mezi dostupnými rybami se kapr stal oblíbeným především díky své hojnosti v českých rybnících, které se začaly intenzivně budovat v období středověku a raného novověku, zejména v jižních Čechách. Právě zdejší rybníkářství, které se rozvinulo pod vedením osobností jako Jakub Krčín, učinilo kapra jednou z cenově nejdostupnějších ryb na našem území.
Symbolika kapra na Vánoce je spojena také s tradicemi hojnosti a čistoty. Ryba představuje křesťanský symbol a je často spojována s příběhy o zázracích Ježíše Krista. Kapr na štědrovečerní tabuli symbolizoval nejen náboženské hodnoty, ale také změnu životního stylu – od skromného půstu k oslavě hojnosti. Postupem času se tato tradice rozšířila i mezi širší vrstvy obyvatel, kdy kapr ztratil status luxusu a stal se běžnou součástí vánočního menu.
Ačkoliv štědrovečerní večeře byla dlouho spojována s kaprem, který se podával smažený nebo v tradičních úpravách, jako je kapr na černo, dnes ale mnoho Čechů sahá po jednodušších či odlišných variantách. K nejoblíbenějším patří smažené kuřecí nebo vepřové řízky, které přinášejí větší oblibu zejména u dětí. Také losos či pstruh si našli cestu na vánoční stoly, a to nejen díky jejich snadné přípravě, ale i pro jejich výživovou hodnotu.