Zdeněk Hřib: Už teď jsme zapojeni ve válce s Ruskem. Akorát jsme v zázemí a naším úkolem je postarat se o uprchlíky

3. dubna 2022·Zprávy·Lenka Skrzeczkova·Čestmír Strakatý

Zdeněk Hřib. (Foto: Frekvence 1)

Primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) byl hostem na Frekvenci 1. V rozhovoru prozradil, kolik je aktuálně uprchlíků z Ukrajiny v Praze. Jak jim město pomáhá a také zdůraznil, že nezapomíná ani na české občany.

V hlavním městě je nyní zaregistrováno 61 000 uprchlíků. “Dohromady se Středočeským krajem je to 98 000 uprchlíků z 250 000 z celé České republiky,” popisuje Hřib. Praha má aktuálně, co se týče ubytování stop stav. “Jako první jsme překonali jeden z milníků, kdy bylo nutné začít dávat uprchlíky do tělocvičen či komunitních center. To znamená, že v Praze už ubytování pro další uprchlíky není. Proto je zavedený relokační mechanismus, kdy přepravujeme lidi do jiných krajů,” doplnil.

Emergentní fázi mají už Ukrajinci za sebou a přechází do adaptační.“To je fáze, kdy je nutné zajistit kapacity tak, aby bylo možné najít místa v adaptačních skupinách, ve školství apod.” uvádí primátor a dodal, že Ministerstvo školství již stav mapuje a krátce po 7. dubnu vydá zprávu, jak na tom Praha s místem ve školách je.

Podle Hřiba do Prahy přichází 85 % žen a dětí, nějaké 4 % jsou senioři, tedy lidé nad 65 let. “Skutečně teď bude nutné se zaměřit na infrastrukturu, která je primárně pro děti. Bavíme se o školství, pediatrické zdravotní péči,” říká s tím, že bude nutné vybudovat v městě kapacity, které aktuálně nejsou. “Na to budeme potřebovat peníze od vlády. Ministerstvo školství připravuje nějaké dotační programy pro města a obce, které by měly pomoci s řešením situace. Samosprávy dokážou zvládnout mnoho věcí, ale musíme na to od státu dostat nějaké peníze, protože není možné nechat řešení krize na rozpočtech krajů, měst a obcí.”

Tři kategorie bydlení pro Ukrajince

Všichni pracovníci při přijmání uprchlíků se musí držet stanoveného plánu. Mají pro ně vyčleněny tři kategorie bydlení. Nejprve jdou Ukrajinci do nouzového přístřeší, zde by jejich pobyt neměl přesáhnout třicet dnů. “Potom jsou hromadná ubytování v podobě hotelů, hostelů, ubytoven. Tam by pobyt neměl přesáhnout 90 dnů a pro dlouhodobější by mělo být primárně využiváno ubytování v soukromí. Tedy to, kde vláda nedávno schválila příspěvěk 3 000 korun na osobu pro majitele bytu.”  Vláda ale příspěvek zatím nevyplácí, teprve si o něj zájemci mohou požádat.

Pokud Ukrajina padne, jsme další na řadě

Podle Hřiba česká veřejnost vnímá paraleru s “bratrskou pomocí” okupačních vojsk v roce 1968, proto občané tak pomáhají. Velká část veřejnosti si uvědomuje, že pokud Ukrajina padne, tak my jsme druzí na řadě. Takže myslím, že velká část vnímá, že my už jsme teď zapojeni ve válce s Ruskem, akorát nejsme v první linii. Jsme v zázemí a naším úkolem je postarat se o uprchlíky,” popsal.

Jsou ale tací, kteří to takto nevnímají. Někteří mají pocit, že se pomáhá na jejich úkor. To vzniká podle Hřiba kvůli dezinformacím. Zaznamenal jsem dezinformace o tom, že uprchlíci jsou přednostně ubytovávání v magistrátních bytech, tak to se neděje. Nevyužíváme magistratní a městské byty k ubytování uprchlíků. Počet městských bytů není dostatečný a jsou nadále využívány pro tzv. preferované profese jako jsou učitele ve školách, záchranáři,” dodal s tím, že se snaží českým občanům pomáhat i nadále.

Město nezapomnělo na lidi s českým občanstvím v nouzi. “Pomáháme nadále českým samoživitelkám, somoživitelům, preferovaným profesím, které město potřebuje, aby vůbec mohlo fungovat,” uvedl Hřib.

Zprávy - další články

Doporučujeme