Zbigniew Czendlik: My kněží jsme někdy až podivíni. Papež František naopak přichází s lidskostí a přirozeností

Zbigniew Jan Czendlik je římskokatolický kněz polské národnosti a byl hostem Press kubu na Frekvenci 1. Proč nejel na Slovensko za papežem? Čím se papež František liší od předešlých papežů? Co je podle něj hlavním úkolem každého člověka? V čem spočívá víra? A jsou podle něj Češi neznabozi?

Velká spousta farářů a kněží působících v České republice zamířila na Slovensko, aby se setkala s papežem Františkem. Římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik se však rozhodl zůstat v Česku a k východním sousedům se nevydat. “Bohužel se tam nevypravím. Mám dost svých povinností a musím přiznat, že patřím mezi ty, kteří takové davy nevyhledávají. Necítil bych se tam úplně komfortně,” přiznal kněz polského původu. Čím je tedy papežova návštěva na Slovensku tak významná? “Vůbec nevím, co ho táhne právě na Slovensko. Možná v tom bude hrát roli osobní kouzlo paní prezidentky Čaputové, ale především bude nejspíš upozorňovat na vyloučené lokality v civilizované skoro západní Evropě. To bude hlavním tématem papežovy návštěvy,” říká Zbigniew Czendlik. Papež František při návštěvě Slovenska navštívil i romská sídliště v Košicích.

Papež František je jedinečný tím, že je normální

Každý papež je významný svou osobností a pro Zbigniewa je právě František významný tím, že je něco víc, než jen úřad, který zastává. “Právě to poslední dobou celkově postrádáme. Ať už jde o papeže nebo o politika. Postrádáme, že ten člověk je víc, než jen úřad. Papež František dává tomu papežskému úřadu lidskost a přirozenost. Říká se o něm, že je to celkem normální člověk,” popisuje Czendlik příklady, kterými se současný papež liší a vyznačuje.

Ačkoliv sám říká, že jsou, stejně jako on, kněží podivíni, on sám působí zcela opačným dojmem, protože na jeho mších je vždy plno. “Je pravda, že v neděli mám vyprodáno,” říká se smíchem a s nadsázkou. Nejspíš je to tím, že i on je považovaný právě za toho “normálního” člověka a “normálního” kněze. “Každý z nás by měl být v první řadě především člověkem. Ať už jde o faráře, biskupa, ředitele, ministra, politika, či manažera. Být hlavně člověkem, je náš úkol,” vysvětluje Czendlik.

Víra není o chození do kostela

O Češích se všeobecně říká, že jsou to neznabozi. Zbigniew Czendlik s tím však vůbec nesouhlasí. “Podle mě to není pravda. Podle čeho bychom víru měli měřit? To, že chodíme do kostela ještě nic neznamená a nedá se podle toho víra měřit. Vezměte si, kolik lidí chodí do práce a nic v té práci neudělá. Není to o chození do kostela. Víra je něco intimního a osobního, co v sobě člověk má. Kolikrát se to nedá ani popsat. je to stejné jako s láskou. Kdo to prožil, ví, co to je, ale jen těžko se to popisuje. Já myslím, že víru v sobě mají i ti, co si myslí, že nemají. je jen otázka, jestli si ji uvědomujeme.”

Na situaci během covidu, kdy byla kapacita v kostelech omezena, nahlíží pozitivně. “Díky tomu jsme si uvědomili to, co právě říká papež František. Že církev musíme budovat mimo zdi kostela. Možná se tedy za tu dobu tu a tam v rodinném kruhu víra posunula. Dnes už se ale do kostela vrací. Lidem to chybí. Potřebují se potkávat a bavit,“ říká host Press klubu Zbigniew Czendlik.

Poslechněte si celý rozhovor

Papeže na Slovensko přilákalo osobní kouzlo prezidentky Čaputové, řekl v Press klubu Zbigniew Czendlik

Zprávy - další články