Více než polovina Čechů se žloutenkou typu C o nemoci neví

19. prosince 2018·Zprávy·Barbora Pisingerová

Většinu pacientů s hepatitidou typu C se podle lékařů podaří vyléčit několikatýdenním podáváním kombinace několika léků. Více než polovina lidí ale o nemoci, která je dlouho bez příznaků, neví. Může přitom přejít v cirhózu jater nebo rakovinu. Informace zazněly na tiskové konferenci České hepatologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

“K přenosu může dojít řadou způsobů. Ohroženou skupinou jsou například lidé, kterým byla před rokem 1992 podána krevní transfuze,” uvedl místopředseda odborné společnosti Petr Urbánek, který pracuje v Ústřední vojenské nemocnici.

Před rokem 1992 nebyli dárci krve na žloutenku testováni. Často je nemoc spojována hlavně s injekčním užíváním drog či vězeními, proto si podle Urbánka mnozí riziko vůbec nepřipustí nebo se naopak bojí stigmatizace.

Na rozdíl od ostatních typů žloutenky, proti hepatitidě C, při níž nemocný navíc nezežloutne, neexistuje očkování. Způsobuje ji virus, který se množí v jaterních buňkách a vyvolává zánět jater. Bez příznaků může nemocný být i 20 až 30 let.

Pokud se neléčí, může dojít ke zjizvení jater a později k cirhóze nebo rakovině. Pokročilé stadium je jedním z nejčastějších důvodů transplantace jater.

“Dříve se hepatitida C léčila pomocí léků, které měly úspěšnost okolo 50 procent. U nových, přímo působících antivirotik lze během osmi až 12 týdnů dosáhnout úspěšnosti až 95 procent,” doplnil Jan Šperl z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. Pokud se u pacienta nerozvinula cirhóza, může být po léčbě zcela bez následků.

Podle Světové zdravotnické organizace WHO je žloutenka typu C jednou z největších globálních hrozeb. Odhaduje se, že s ní žije 70 až 80 milionů lidí.

Cílem je do roku 2020 snížit počet nově nakažených o 30 procent a počet léčených zvýšit na tři miliony. Za dalších deset let pak nově nakažené o 90 procent, léčených by mělo být 80 procent.

V Česku žije podle odhadů s nemocí asi 50.000 až 80.000 lidí, z nichž asi polovina o přítomnosti viru ve svém organismu neví.

Ročně je nově diagnostikováno asi 1000 lidí, ostatní mohou infekci dál šířit. Lékaři proto doporučují těm, kteří mohli do roku 1992 dostat transplantaci nebo postoupili závažnější operaci, aby se nechali testovat. Vyšetření může udělat i praktický lékař. Běžné jaterní testy ale nemoc asi ve 40 procentech případů neodhalí.

Zdroj: ČTK

Zprávy - další články