Vyhledávání
Zavřít
Věra Jourová: Teď potřebujeme důvěru lidí, protože chceme trpělivost a vydržet těžkou dobu
Věra Jourová (Zdroj: ČTK)
Hostem Press klubu Frekvence 1 byla eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Jak mohou naše předsednictví ovlivnit současné politické kauzy?
Už 1. července převezme Česká republika po Francii předsednictví v Radě Evropské unie. Současnou vládní krizi a problematiku hnutí STAN ale v Bruselu podle Věry Jourové nikdo moc neřeší. „Je to mrzuté a reputačně to nepomáhá. V Bruselu to ale neplní přední stránky novin, ale největší vliv bude mít vystoupení premiéra v Evropském parlamentu. Bude to celkové vystupování české vlády, všichni budou sledovat výkon a výsledky,” říká Jourová.
Předsednictví je podle ní velmi náročná disciplína pro každou vládu. „Je to obrovská zátěž, protože vláda jede na dvou stavech; vykonává domácí agendu a do toho předsednictví. Bude muset tlačit náročnou káru v extrémních podmínkách, ve kterých žijeme. Pokud by vláda měla čelit v domácích podmínkách skandálům, tak by to ubíralo velké množství energie. Přála bych si, aby to vláda ustála a mohla se soustředit na velké úkoly,” upozorňuje eurokomisařka. S každou další kauzou se navíc snižuje důvěra lidí v demokracii a instituce. „Teď potřebujeme důvěru lidí, protože po nich dost chceme. Chceme trpělivost a vydržet těžkou dobu.”
Podle Jourové má Česká republika hodně, co nabídnout, a to nejen po té profesionální stránce. „Česká republika je krásná země v srdci Evropy. Je dobře, když převezme kormidlo a bude navigovat tím nejlepším směrem.” Premiér Petr Fiala se nedávno setkal s vedením Evropského parlamentu a probírali priority. Kromě řešení energické a uprchlické krize také zmínil rozšiřování EU o státy západního Balkánu. Příští měsíce budou podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsol utvářet budoucnost Evropy. Kromě běžné agendy se budou muset velice rychle řešit věci bezpečnostní. Podle Jourové jsou zde ale priority jasně určeny a vláda bude připravena řešit situace, které mohou nastat.
Prioritou je odstřihnutí se od ruského plynu
Premiér Fiala se v minulosti svěřil, že by v rámci předsednictví chtěl uspořádat summit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho v Praze o tom, jaké to na Ukrajině bude po válce. „Je to výborná myšlenka, ale jde o to, koho na summitu chcete mít. Pokud tam chcete mít prezidenta Bidena nebo jinou vysoce postavenou politickou osobnost z USA, tak to bude vyžadovat obrovskou aktivitu. Jestliže by šlo o to pozvat Zelenskyho v době, kdy by se rýsoval mír na Ukrajině, tak by to byla dobrá myšlenka,” komentuje krok premiéra eurokomisařka. Ta si myslí, že EU neumí pomocí vojenských prostředků zastavit válku na Ukrajině. „Umíme v delší měřítku vyhladovět státní rozpočet Ruska tak, aby neměli na financování války. Ale není to ze dne na den. Stále ale vyhledáváme osoby a firmy, které by měli být přidány na sankční seznam a pracujeme na tom, abychom se odstřihli do dodávek ruského plynu. To bude vyžadovat větší přípravu a náročnější rozhodovací proces,” popisuje Jourová.
Téma energetické krize velmi rezonuje i v Bruselu. „Pro Evropany potřebujeme zajistit klidnou zimu s jistotou, že budou mít čím topit. Všechno naznačuje tomu, že lidé to poznají na cenách, ale bude čím topit. Pokud bude v zásobnících 80%, tak bude reálné zimu přečkat,” říká Jourová. Sama přiznává, že nyní prožívá Evropa a celý svět opravdu těžkou dobu. „Máme válku, která se nás bezprostředně týká, protože Ukrajinci bojují i za nás. Když se podívám na všechny krize, které jsem tady zažila, tak to byl slabý odvar proti tomu, co zažíváme nyní. Ale je nutné si říkat, že každá věc nás může posílit. Jsme jednotnější, ochotnější přijímat společná řešení a musíme Ukrajinu podpořit,” uzavírá Věra Jourová.